Činoherní klub uvádí hru Doma

Činoherní klub uvádí:
13. listopadu neděle 19:30
vstupné 90,- Kč

Příjemné překvapení 75. ročníku Jiráskova Hronova 2005

Martin Františák

DOMA

Současné drama o tom, co je to doma, o hledání sama sebe, o pospolitosti a kořenech.

Divadelní soubor Jana Honsy Karolínka / Režie a výtvarník scény: Martin Františák / Text sleduje: Zdenka Pinkavová / Hrají: Martin Metelka, Josef Králík, Jan Králík, Jan Václavík, René Vrchovský, Miroslav Urubek, Jindřich Sábl, Dana Králíková, Jaroslava Himmerová, Marie Šustková, Marie Chovanečková, Josef Krét, Tomáš Kořenek, Martin Šedlbauer, Lenka Sedláčková j.h.

Text je pevně zakořeněn do Valašska a vychází z hluboké znalosti lidí, kteří zde žijí. Hraje se o obyčejných věcech každodenního života, řeší se konflikty, které nám připadají žabomyší, o to více však jsou pro nás důležité. Hra je napsána přímo pro náš soubor a všichni vědí, o čem hrají, a stojí si za tím, co říkají. Je to tvrdá realita současné valašské dědiny, o jejím syrovém životě, ale i o tom, že se zde promítají věci, o kterých se jakoby nemluví, ale dobře se o nich ví.

Historie Divadelního souboru Jana Honsy Karolínka sahá až někdy k roku 1905. V té novodobější historii se za režijním pultem vystřídala celá plejáda vynikajících osobností moravského profesionálního divadla. První z nich - Jan Honsa - vynikající herec Městského divadla Zlín, který soubor dovedl až na prkna nejprestižnější přehlídky v zemi - Jiráskova Hronova - pár dnů před vystoupením tragicky umírá a soubor si do svého názvu volí jeho jméno. Soubor se zúčastnil patnáckrát Národní přehlídky ve Vysokém nad Jizerou, třikrát postoupil do Hronova, dvakrát hostoval v Polsku.

Slovo autora a režiséra:
Jsem Valach, to je danost. Někdy za studií mě mrzelo, že fyziognomií nejsem elegantní lev salonů, městský člověk. Ale později jsem si to jaksi povýšil. Doma je vlastně uvnitř nás. Jsme závislí na krajině, na prostoru, kde do nás něco silně vjede. Pro mě jsou taková místa nejčastěji na Valašsku, kam se můžu vracet.

Soubor z Karolínky vrátil divadlu jeho naléhavost, působivost a pravdivost. Pro mě je jejich Doma nejen vrcholný zážitek letošního Hronova, ale celé uplynulé divadelní sezony, ne-li posledních let. "Mrtvý chlap sám v hoře zpívá." Děkuji.
Radmila Hrdinová, Zpravodaj 7, 75. Jiráskův Hronov, 2005

Zdroj: Radovan Pácl, Činoherní klub