Činohra Národního divadla uvede Čechovova Racka
Poslední novinkou činohry Národního divadla v Praze v této sezoně bude 9. června ve Stavovském Čechovův Racek. Režisér Michal Dočekal využil překladu Leoše Suchařípy a nastudoval ho s Taťjanou Medveckou, Janem Dolanským, Magdalénou Borovou, Alexejem Pyškem, Johannou Tesařovou, Františkem Němcem a dalšími herci. Reprízy se uskuteční už v září, kdy jich bude pět. S Borovou alternuje hostující Eva Josefíková.
Světoznámá Čechovova komedie byla v Národním divadle naposledy uvedena v roce 1960 v režii Otomara Krejči. "Čechov dnes, v této době a navíc Racek. Uvažovali jsme ho nasadit už před několika lety, tehdy se prakticky u nás nehrál. Ve chvíli, kdy jsme se pro něj rozhodli, učinily tak i další scény," řekla ČTK dramaturgyně Iva Klestilová. Jako důvod jmenovala lásku, zklamání, milostné trojúhelníky, literaturu, divadlo, umění - všechno je v krizi. "Čechov obecně nepotřebuje aktualizaci," podotkla.
Racek bude uveden v netradičním uspořádání před otevřeným hledištěm, kdy zhruba 240 diváků usedne na jevišti. "Důvodem není snaha zviditelnit se formálně. V této hře jde o smysl života, který část hrdinů hledá v umění a v divadle - a my k tomu máme jedinečnou kulisu. Navíc dvě dějství se odehrávají na břehu jezera," vysvětlil na dnešním setkání s novináři režisér Dočekal, který může pracovat s detailem i s hloubkou. Podle svých slov nechtěl navázat na komediální rovinu a grotesknost, se kterou se někdy k Rackovi přistupuje.
"Doufám, že je v něm humor, ale nevtipkuje se tam," dodal ke hře, která je o divadle, smyslu života i strachu ze stáří. Suchařípův překlad označil režisér za překvapivě současný, který "funguje" i dnes. "Nechceme, aby se příběh odehrával v současnosti, ale aby ho hráli současníci," vysvětlil. Nejprve si prý myslel, že je příběhem o deziluzi, pak zjistil, že je tematicky mnohem bohatší. "Jeho témata jsou obyčejnými dramaty - láska, kariéra, peníze a smrt," dodal.
Medvecká v roli Arkadinové se pracovně s tímto textem setkala poprvé. "Takhle pojmenované pocity stárnoucí herečky jsou geniální," řekla. Viděla prý tři inscenace Racka - první v červnu 1972, jíž končila éra Divadla Za branou, a Ninu hrála Libuška Šafránková. Druhá inscenace byla v někdejším Realistickém divadle a Trepleva hrál Jan Hartl. Posledním Rackem byl ten Léblův v Divadle Na Zábradlí s Bárou Hrzánovou jako Ninou a Radkem Holubem coby Treplevem. Představuje si i Krejčova Racka z roku 1960, kterého zná jen z fotografií: Vlastu Fabianovou jako Arkadinu, Jana Třísku v roli Trepleva a Marii Tomášovou jako Ninu.
Hry spisovatele a dramatika Antona Pavloviče Čechova, od jehož narození uplynulo loni 150 let, se stále uvádějí na českých jevištích. Podle Divadelního ústavu se po listopadu 1989 objevilo přes osmdesát inscenací sedmi titulů, které měly premiéru na téměř pěti desítkách scén. Kromě toho nastudovala dvacítka divadel osm Čechovových aktovek ve 25 inscenacích.
Racka mají začít na podzim zkoušet i v Dejvickém divadle.
