03.03.2008 00:00

Divadlo AHA! uvede jednu z Pohádek tisíce a jedné noci

Divadlo AHA! (www.divadloaha.cz) připravuje pro své nejmenší diváky novou pohádku, jejíž premiéry se uskuteční 17. dubna 2008 v 10.00 a ve 14.30 hodin v Divadle GONG. Dramaturgie tentokráte sáhla po poněkud netradičním, ale poutavém titulu, po čarovném příběhu Aladinova kouzelná lampa z sbírky Pohádky tisíce a jedné noci.

Autorem scénáře je jeden z našich nejlepších současných dramatiků, kteří se věnují tvorbě pro děti, Pavel Vašíček (Divadlo ALFA). Text Aladina vznikl na objednávku Městského loutkového divadla v Drážďanech, kde měl na podzim 1992 svou světovou premiéru. Český originál pak na jaře 1993 získal 1. cenu v soutěži o nejlepší loutkovou hru. P. Vašíček napsal svižný, kouzel a čar plný příběh o chudém chlapci Aladinovi, který zdánlivě snadno získá srdce i ruku sultánovy dcery i nezměrné bohatství, aby mu pak bylo odepřeno nejprostší, ale největší lidské štěstí – narození dítěte. Jak to už v pohádkách bývá, všechno nakonec dobře dopadne, ale hrdina si své štěstí musí vybojovat, musí projít cestou plnou nebezpečných nástrah, na nichž prokáže sílu svého charakteru, vtip i chytrost.

Inscenaci Aladina připravuje mladá režisérka Pavla Stáncová, kmenová členka Studia Ypsilon, která má na svém kontě již spoustu úspěšných inscenací v divadlech i v rozhlase. Její výsostně divadelní přetlumočení Vašíčkovy hry kombinuje činoherní a pohybové divadlo a pro orient typické divadlo masek. Velkou roli v její inscenaci mají voicebandy, rytmizovaná mluva i „živá“ hudba, kterou sami herci pod vedením hudebníka Michala Hamana (skupina Létající koberec) „vyluzují“ na spousty bubnů, bubínků, gongů, chřestítek… Všechny zmiňované divadelní prostředky vytvářejí na jevišti neopakovatelnou vůni tajuplného orientu a především plnokrevné divadlo. Děti (i dospělí) se tedy mohou těšit na výpravnou pohádku, která je prodchnuta tisíciletou moudrostí i nezaměnitelnou orientální atmosférou, prosycenou magií, zjeveními nadpřirozených bytostí a silnými vášněmi.

Abych Vás trochu navnadil na naši novou pohádku, dovolil jsem si režisérku P. Stáncovou, velmi zajímavou a krásnou ženu, na chvíli vyrušit ze zkoušek Aladina a položil jsem jí pár otázek.

1. Co ty a pohádka?

Při slově pohádka se mi vybaví nějaká velice příjemná situace – např. že mám volno, ležím v posteli a čtu si pohádky.

2. Které pohádky jsi jako malá měla nejraději?

Jako dítě jsem neměla ráda takové ty „obyčejné“ pohádky jako Hrnečku, vař, O kohoutkovi a slepičce nebo O perníkové chaloupce, protože byly v různých obměnách snad ve všech knížkách. Taky se mi nelíbily žádné bajky. A nemám je ráda dodnes!

3. Vzpomeneš si na své první setkání s Pohádkami tisíce a jedné noci?

To úplně první setkání si nepamatuju, ale vybavují se mi kouzelné Trnkovy ilustrace – koberec letící nocí nebo velký tlustý průhledný džin s turbanem na hlavě.

4. Co ty a divadelní pohádky?

Vůbec první divadelní zážitek mám z pohádkové opery Rusalka od A. Dvořáka, na kterou mě vzali asi v pěti letech. Bohužel jsem se jí nenechala nijak unést a okouzlit. Pamatuji se, jak jsem byla zklamaná, že Rusalka má na sobě stejnou sukni, jakou nosí máma… Později se mi moc líbila pohádka Jak šel Kuba za Markytkou, kterou hrála s loutkami Zuzana Schmidová, a mám moc ráda pohádkovo-hororové příběhy, které hrává vždycky jednou za rok v Arše Arnošt Goldflam. Taky si moc užívám pohádky, které režíruje v Divadle v Dlouhé Jan Borna.

5. Můžeš trochu přiblížit připravovanou pohádku?

S výtvarnicí Lucií Konopíkovou nám bylo jasné, že se herci nemůžou během zkoušení jen tak narychlo naučit hrát s loukami, když v tom nemají žádnou praxi. Proto jsme se rozhodly pro masky. Postupně zjišťujeme, že hrát s maskami není o nic lehčí, ale doufáme, že se to do premiéry nějak naučíme. Já s maskami pracuju poprvé a nemůžu si to vynachválit. Herci se totiž nemůžou z ničeho vylhat grimasami a nezbývá jim než opravdu hrát. Nevýhoda je, že jim nevidím do očí, a tak nevím, jestli na mě za těmi maskami nedělají ksichty…

Tak tedy poslyšte: „Žil jednou ve městě Al-Kalás chudý muž, krejčí Chálid, jenž měl syna Aladina...“

-mrk-

Výběr z prací P. Stáncové:

J. Toman: Slovanské nebe, Studio Studia Ypsilon 1997

V. Vysockij – písničkář, bohém, herec a básník, A – Studio Rubín 1998

L. Dvorský: Poklad baby Mračenice, SSY 1999

J. Chmelař a J. Klatovská: Popelka, divadlo A. Dvořáka Příbram 2000

Going Astray – mozaika ze života české beat-generation, Studio Damúza 2002

Pejskova dobrodružství, loutková pohádka 2002

Medúza, loutková pohádka 2003

A. Strindberg: Slečna Julie, Studio Damúza 2004

J. Schmid: Třináct vůní, PiDivadlo 2004

Lelek se nelekne – mozaika textů nonsensové poezie, divadlo Minor 2006

Šťastní jako blechy – činoherní kabaret s loutkami, Loď Tajemství bratří Formanů, 2007

Zdroj: jakubjanryba@seznam.cz

Autor článku: Informace z divadel