Divadlo Hybernia uvede přepracované představení Lucrezia Borgia
Pražské Divadlo Hybernia uvede přepracované představení Lucrezia Borgia režiséra, choreografa a libretisty Libora Vaculíka s hudbou Petra Maláska a texty Václava Kopty. Inscenaci propojující zpěv a tanec, jejíž titulní roli alternovaly Bára Basiková a Radka Fišarová, uvádělo v letech 2003 až 2005 Národní divadlo v Praze. Obě zpěvačky vystoupí i v novém nastudování, jehož premiéra bude 10. března příštího roku. Tvůrci dnes v Praze novinářům představili své plány.
"(Původní) představení jsme dělali pod hlavičkou baletu Národního divadla, to znamená, že se tam logicky muselo trošku víc tancovat než zpívat. Teď tím, že přišla objednávka na muzikál, jsme nějaké taneční role zrušili a nahradili je pěveckými," řekl ČTK Vaculík. O "čistý" muzikál však podle jeho názoru nepůjde. "Já si myslím, že Petr (Malásek) to spíš cítí jako rockovou operu," vysvětlil.
"Je to velice těžké zpívání," prohlásil Eduard Klezla, který zpěváky povede při nastudování hudby. Maláskova hudba k muzikálu je podle jeho názoru "nadčasová".
Vedle Basikové a Fišarové ztvární další pěvecké role Daniel Hůlka, Zbyněk Fric, Tomáš Beroun, Tomáš Trapl a Tomáš Savka. O obsazení jejich alternací i dalších rolí rozhodne počátkem června konkurz; stejným způsobem se obsadí i některé role tanečníků. Taneční "alter ego" titulní postavy stejně jako v původním představení v Národním divadle ztělesní Zuzana Susová, střídat se bude s Kateřinou Rejmanovou-Benešovou.
"V první řadě je to nádherná muzika, v druhé řadě krásné, velmi dramatické představení, které lidi zasáhne, a za třetí lidi, kteří na tom budou pracovat," vyjmenoval Daniel Hůlka pro ČTK důvody, které jej vedly k účasti v muzikálovém týmu. "Pro mě je největší strašák to tancování," přiznal Hůlka. "Ale to je spíš starost Libora (Vaculíka) a jeho paní asistentky, aby to ze mě dostali," dodal.
Lucrezia (1480 až 1519) byla dcerou Rodriga Borgia, pozdějšího papeže Alexandra VI. Proslula jako žena plná touhy, vášní i nenávisti. Na jedné straně je vykreslována jako něžná dívka, na straně druhé jako milenka svého bratra a vražednice.
Bratr a otec organizovali její sňatky podle rodových zájmů. První z nich s Giovannim Sforzou byl po pěti letech v roce 1497 zrušen, zatímco druhý manžel Alfonso Aragonský byl za spoluúčasti Lucreziina bratra Cesara Borgia zavražděn. Jako vévodkyně z Ferrary (ve svém třetím manželství s Alfonsem I. d'Este od roku 1501) kolem sebe soustředila významné renesanční umělce a vědce. Zemřela v 39 letech při jednom ze svých četných porodů.
