Ilavské ‚stretnutie‘ s divadlem
Je to teprve pár hodin, co jsme se vrátili z pětidenní divadelní dílny ve slovenské Ilavě nacházející se v krásném kraji okolo řeky Váh. Pod záštitou Evropské unie jsme se tam zúčastnili projektu „Zahrajme si spoločne – projekt československých tvorivých dielní“. Deset amatérských divadelních souborů z Česka i Slovenska se sešlo, aby během krátké doby vytvořilo pět miniinscenací na téma české a slovenské klasiky v postmoderní době. Téměř padesát nadšených ochotníků tak mělo možnost seznámit se nejen mezi sebou, vyměnit vzájemné zkušenosti a navázat kontakty, ale také pracovat s profesionálními lektory a naučit se leccos nového. A že bylo z čeho vybírat. Lektoři se zaměřili nejen na psychologii postav, rozbor příběhu a vztahů, nacházení emocí v nitru herce, ale také na hledání vyjádření komiky na jevišti, uvědomování si vlastního těla či na práci s objektem jako symbolem.
Výsledkem intenzívní práce pěti odlišných dílen byla asi hodinová prezentace, jež proběhla v pondělí 4.7.2011 v 19:00 v ilavském Domě kultury. Mimo samotných účastníků byli diváky i samotní ilavští občané. Měli možnost shlédnout krátké inscenace vycházející z klasických děl: Zem (autor: Vladimír Urban Vladimírov, lektor dílny: Adriana Totíková), Keď vejú jarné víchre (autor: Vladimír Urban Vladimírov, lektor dílny: Michal Babiak), Nevesta hôľ (autor: František Švantner, lektor dílny: Peter Palík), Její pastorkyňa (autor: Gabriela Preissová, lektor dílny: Jakub Cír) a Naši furianti (autor: Ladislav Stroupežnický, lektor dílny: Martin Mišík). Tato prezentace v malém prostoru a čase poodhalila, kolik rozmanitých podob může mít žánr, který souhrnně nazýváme divadlem.
Jsme opravdu rádi, že jsme měli příležitost se tohoto setkání zúčastnit. Atmosféra byla fantastická, organizace bezchybná, duch tvořivý, byla navázána nejedna přátelství a možnost spolupráce mezi jednotlivými zúčastněnými soubory i v budoucnu. Kdo nezažil, nepochopí. Ale doufáme, že se podobná setkání budou konat i nadále, protože tento způsob předávání zkušeností amatérům je důkazem, že ochotnický duch původních divadelních aktivit v historii nezahynul a stále oslovuje nejen samotné herce, režiséry a další lektory, ale i samotné diváky. V amatérských souborech naleznete radost z odvedené práce, píli, tvrdou dřinu a nehynoucí přátelství. Nechť je toto odkazem, který v nás ve zhuštěné formě ilavské stretnutie zanechalo a tvořme stejně nadšeně a intenzivně i v našich domovských souborech tak, jak jsme tvořili bok po boku v Ilavě.
