Krotit ženu ve 21. století – to chce fištrón a odvahu
Režisér Karel Hoffmann tuto inscenaci přenesl ze svého Hoffmannova divadla v Uherském Hradišti, kde se dočkala krásných osmdesáti repríz a před dvěma lety tak důstojně dokončila svoji dráhu, aby ji opět mohla nastartovat před zbrusu novými diváky.
Původní název Zkrocení zlé ženy je v úpravě studia Dialog poněkud pozměněn, protože jak říká režisér Karel Hoffmann, „dnes sotva může být Petruccio ‘krotitelem’, aniž by někde uvnitř viděl v Kateřině ne zlou štěknu zasluhující hulákání a bič, ale ženu mající blízko k jeho nátuře a jeho humoru.“ A o tom to vlastně je – o dceři na vdávání, která vystrkuje ostny, protože v mužích okolo sebe vidí jen tupce a hrubiány. Když jí jednoho dne zastoupí cestu pravda již trochu postarší chlap, který si ale co do prostořekosti, důvtipu a slovních obratů s Kateřinou pranic nezadá, dívce náhle dojdou slova a ona ani nestačí nesouhlasit se sňatkem, který její otec okamžitě stvrzuje. A tak je vrhnuta do nového světa, světa manželství se starým mládencem, který studoval, žil a pil tak dlouho, až věk pokročil a jmění od otce začalo vykazovat nulu, ve sňatku tedy vidí jedinou možnost jak přijít „zadarmo“ k určitému jmění. A tito dva nyní musejí sdílet stůl i lože.
Od doby Williama Shakespeara již uplynulo hodně vody a leccos se změnilo. Dnes, ve 21. století již například není běžné, aby se sezdávaly dvojice, které se navzájem takřka neznají, ale ani tak není bohužel většinou zaručeno štěstí. Celý život vedle sebe žijí dvě odlišné lidské bytosti, které se po celou dobu vzájemného soužití učí toleranci, pochopení, lásce a pokoře. A nejinak je tomu u Kateřiny a Petruccia. „Petruccio tedy ‘nekrotí’ Kateřinu. Strhává, koneckonců společně s Shakespearem, ‘slupku’ a nalézá pravou Kateřinu. Ta […] pochopena pochopila, a proto může na závěr s šibalským úsměvem splnit manželův ‘rozkaz’. Konečně je spojuje víc než čertovský záblesk v jejich očích…“ doplňuje Hoffmann, který sám v inscenaci vystupuje v roli Petruccia.
Představení má zatím za sebou velmi úspěšnou premiéru, která proběhla v závěru minulé divadelní sezóny, 28. května 2010, na půdě bývalého divadla Buranteatr v knihkupectví Dobrovský, a jedno představení určené pro žáky základních škol. Od nové sezóny nalezlo Divadelní studio Dialog útočiště ve staronových prostorech Stadionu na Kounicově ulici 22 (bývalé G-studio), jehož záměrem je sdružovat a zastřešovat kulturní snahy různých menších divadel a amatérských souborů. Na podzim jsou zatím naplánovány dvě reprízy tohoto kousku a to na pátek 22. října a na úterý 30. listopadu. Více informací o studiu spolu s aktuálním programem představení můžete najít na webových stránkách studia http://web.dsdialog.org.
Zdroj: http://web.dsdialog.org
