24.03.2024 19:14

Mezinárodní festival o identitě a revoluci Nová komedie – mimořádné počiny mladých tvůrců v divadle Komedie

Městská divadla pražská zvou na mezinárodní festival mladých tvůrců Nová komedie, který se bude konat ve dnech 5. – 12. dubna 2024. V rámci letošního třetího ročníku budou v divadle Komedie uvedeny inscenace z německého, polského, rumunsko-maďarského a slovenského divadla. Nebudou chybět koncerty, debaty či večer slam-poetry.

IDENTITA-REVOLUCE-IDENTITA-REVOLUCE-IDENTI-

„To je motto letošního ročníku mezinárodního festivalu mladých tvůrců Nová komedie. Zároveň vyjadřuje rozpoložení dnešního člověka, jenž se ve světě válečných konfliktů, environmentální krize, osobních vyhoření a sílící chudoby cítí ohrožen, či dokonce ztracen. Jenže musí tvořit a být aktivní. Chce-li si udržet identitu, nesmí se bát revoluce. Ve střední Evropě ještě stále máme demokracii a svobodu, i když se ji mnozí politici a političky snaží ‚regulovat‘, přesto umělci, které jsme pozvali na festival, stále mohou svobodně vyprávět o světě a vy se v dubnu na jejich tvorbu můžete přijít podívat do Komedie,“ říká Lenka Dombrovská, programová kurátorka divadla Komedie.

Revoluce a Den opričníka vypráví o Rusku včera a dnes, o tom, že se nemění, jak ostatně ukázala i nedávná smrt opozičního politika Alexeje Navalného v sibiřské trestanecké kolonii. Zlo a teror zkrátka v Rusku zůstávají. Inscenace z Německa a Slovenska vznikly podle próz běloruského spisovatele Viktora Martinoviče a ruského autora Vladimira Sorokina a režiséři Philipp Arnold a David Vyhnánek v nich vystihují mefistofelské mocenské aparáty, které znásilňují mocí – sledují, manipulují, vydírají, ponižují a zabíjejí.

Élektra je maďarsko-rumunská inscenace, která vznikla podle hry starořeckého politika a dramatika Sofokla. Je to jevištní báseň Botonda Nagyho se silnou vizuální a hudební složkou zobrazující rodinu s patologickými vztahy. Což se od zrození lidstva také příliš nemění, ale někdy přichází revoluce – či rebelie – osobní.

S večerem přichází tíseň vypráví o tomtéž, o členech jedné rodiny, kteří žijí vedle sebe, ale ne spolu, o depresi a cizotě. Opět se ale povedlo polské režisérce Małgorzatě Wdowik na základě románu nebinárního spisovatelstva Marieke Lucas Rijneveld vytvořit inscenaci s něžnou poetikou, jež činí temný příběh snesitelnějším. Jeviště je zahaleno mrazivě třpytivým i heboučkým popraškem sněhu, ze kterého ční socha výtvarníka Jana Bazsaka, a valí se přes něj rozličná světelná záře. Právě tato scénografie Bazsaka a Aleksandra Prowalińského byla nedávno oceněna na prestižním polském festivalu Božská komedie.

Texty k inscenacím Převozníci a Amatéři napsala slovenská dramatička Lenka Garajová a vypovídají především o pocitech a touhách mladé generace, vyprávějí o konci, který není absolutní, a o „bezstarostné“ budoucnosti, kdy se lidé stanou domácími mazlíčky umělé inteligence. Budou se odehrávat v komorních prostorech – v netypicky upraveném divadelním foyer a druhá v intimním uspořádání, kde budou herci i diváci usazeni na jevišti. Obě slovenské inscenace režiséra Šimona Ferstla jsou s živou hudbou Martina ISO Krajčíra, jehož tvorba osciluje na pomezí elektronické a kytarové muziky.

Samozřejmě jsme ani letos nezapomněli na děti. Hned první festivalový den se mohou v divadelním lexikonu Jakuba Maksymova A jako Antarktida stát průvodci a najít touhu poznávat svět a uvědomit si křehkost rovnováhy mezi člověkem a přírodou. Nebudou chybět tučňáci a iglú.

Opět připravujeme debaty s inscenátory. Divadelní pole tradičně rozšíříme koncertem písničkářů Kvietah a Člověka krve a výstavou Scénické krajiny malířky Jitky Mikoláškové a sochařky Sáry Svobodové. V letošním ročníku také přinášíme programovou novinku, a to večer slam poetry, kde vystoupí Karin Bílíková, Dr. Filipitch a Anatol Svahilec.

 

Autor článku: Zuzana Maléřová, foto: z inscenace A jako Antarktida