Národní divadlo pro 140. divadelní sezonu 2022/2023 připravuje 19 premiér
Národní divadlo pro 140. divadelní sezonu 2022/2023 připravuje 19 premiér. Nabídka bude tradičně pestrá. V dramaturgii všech souborů budeme reflektovat výročí významných autorů a skladatelů nebo výročí rozpadu ČSFR.
Do příští divadelní sezony vstoupí Národní divadlo s novým uměleckým vedením souboru Činohry. Novými uměleckými řediteli se stávají Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR). Kmenovým režisérem Činohry bude Michal Vajdička, dramaturgický tým posílí Jana Slouková. Proměnou v září projde i umělecké vedení Opery. Novým hudebním ředitelem Opery Národního divadla se stane
Robert Jindra. Na postu hudebního ředitele Státní opery končí Karl Heinz Steffens.
BALET NÁRODNÍHO DIVADLA 2022/2023
První baletní premiérou sezony 2022/23 bude příběh dramatika Tennesseeho Williamse Tramvaj do stanice Touha v choreografii jednoho z nejslavnějších světových tvůrců Johna Neumeiera. Dílo chystáme pro Stavovské divadlo. V Národním divadle se pak můžete těšit na obnovené uvedení energického baletu Popelka v choreografii Jeana-Christopha Maillota naši diváci již toto dílo znají a ve Státní opeře na premiérový večer – poctu legendárnímu Georgi Balanchinovi v podobě jeho choreografií Brahms–Schoenberg Quartet a Who Cares?.
Celý repertoár Baletu ND tvoří kromě zmiňovaných premiérových děl i dalších třináct titulů: velké klasické balety Labutí jezero, Spící krasavice, baletní příběhy Romeo a Julie, Oněgin nebo Louskáček – Vánoční příběh, vrací se divácky oblíbená Marná opatrnost (La Fille mal gardée). Milovníky současné choreografie zveme na triptychy Forsythe / Clug / McGregor nebo inscenaci Phoenix i poslední novinku bpm (ARTZA, Bohemian Gravity, Bill). Stále na repertoáru zůstává složený večer Kylián – Mosty času nebo inscenace Leonce & Lena.
ČINOHRA NÁRODNÍHO DIVADLA 2022/2023
Činohra Národního divadla vstupuje do sezony 2022/2023 s novou dvojicí uměleckých ředitelů, Martinem Kukučkou a Lukášem Trpišovským, tedy režijním duem SKUTR. Dramaturgický plán této sezony ale vychází částečně také ze záměrů odcházejícího vedení, k čemuž Martin Kukučka s Lukášem Trpišovským dodávají: „Některé tituly zvolené bývalým vedením ponecháváme –
myslíme si, že jsou skvělou dramaturgickou volbou. To platí zejména pro Rej, kdysi skandální hru Arthura Schnitzlera.“ Tuto hru v novém překladu Pavla Novotného pro Stavovské divadlo připraví francouzský režisér Arthur Nauzyciel, oceňovaný tvůrce, umělecký ředitel Národního divadla Bretaň, jehož doménou je vysoce stylizovaný jevištní jazyk a pečlivá práce s literární předlohou. Soubor deseti milostných rozhovorů napsal sice autor na konci devatenáctého století, tvůrčí tým jej ovšem chápe jako nadčasovou možnost nahlédnout nejzákladnější lidskou potřebu – potřebu sdílení a blízkosti.
Po blízkosti a intimitě touží i Hordubal, hrdina stejnojmenného románu Karla Čapka. První premiéra v Národním divadle bude zajímavá svou nejednoznačností i netradiční detektivní zápletkou. Dramatizaci Ilony Smejkalové režíruje nový kmenový režisér Činohry ND Michal
Vajdička, v jehož režijním stylu lze pozorovat i prvky konzervativního modelu divadla ozvláštněné o moderně vystavěné, řemeslně propracované jevištní situace. Při tvorbě výrazných charakterů především precizně pracuje s herci – a pro nastudování Hordubala je tedy skvělou volbou.
Další premiéra ve Stavovském divadle bude patřit svébytné interpretaci antiky. Bakchantky, v novém překladu Matyáše Havrdy a Petra Borkovce, přinesou zejména téma davového šílenství. Režisér Jan Frič se často opírá o netradiční a provokativní čtení textu, vyhmátnout jádro textu a nalézt v něm téma, které rezonuje s jeho osobním a generačním pocitem z dnešní doby, se mu však daří jako málokomu – aktuálně se jeho Vassa Železnovová stala inscenací roku.
I Ladislav Stroupežnický, autor Našich furiantů, byl možná veden generačním pocitem, ostatně v roce 1887 nazval své nejslavnější dílo „komedií ze současnosti“. Na jevišti Národního divadla má jeho hra dlouhou inscenační tradici, režisérem nejnovějšího nastudování bude Martin Františák, současný umělecký šéf Švandova divadla a silný tvůrce poetických folklorních obrazů.
Třetím titulem ve Stavovském divadle budou Nebezpečné známosti v režii a nové dramatizaci dua SKUTR. Tento román Choderlose de Laclose se dočkal mnoha úspěšných filmových i divadelních adaptací a už téměř dvě stě padesát let fascinuje své čtenáře a diváky. Vyprázdněnost společenských i erotických vztahů, přetvářka i bezohledné sobectví promlouvají významně i k dnešku.
Protiváhou ke klasickým titulům by měl být autorský projekt (zatím s pracovním názvem Rozdělení), který se volným způsobem vztahuje ke třicátému výročí rozpadu ČSFR. Jedná se o jedinou činoherní premiéru na Nové scéně (pokud to plánovaná rekonstrukce dovolí) nebo
v náhradním prostoru. Inscenaci, plánovanou jako společný projekt činoherních souborů ND a SND, připravuje režisér Jiří Havelka, jehož předchozí počiny také velmi často otevíraly důležitá a tabuizovaná témata z české historie. Je ovšem možné, že vzhledem k tomu, co se v současnosti děje v Evropě – a nejde jenom o válku na Ukrajině – bude mít nakonec zamýšlená inscenace mnohem širší záběr…
Mimo předplatné chce Činohra realizovat další projekty – například scénická čtení textů ze Studia pro nové drama a z běloruských textů, které vznikly v rezidenci Činohry, v rámci diskusních večerů ND Talks budou reflektována současná společenská témata ve vztahu k připravovaným inscenacím atd. Zahájena byla také jednání se SND o hostování v budově Státní opery, která se tak snad postupně dostane do vašeho povědomí jako čtvrtá scéna Činohry.
LATERNA MAGIKA 2022/2023
Pro jubilejní 140. sezonu Národního divadla připravuje Laterna magika dvě premiéry. První z nich bude komorněji laděná inscenace Krajina těla v režii uměleckého šéfa Radima Vizváryho a druhou multimediální projekt Ptačí sněm v režii Petra Formana.
Krajina těla bude inscenace v žánru pohybového divadla s prvky tance a nového cirkusu s využitím filmových technologií. Odhaluje valéry odlišně krásných těl, zabývá se otázkou, co je to krása a podle jakých norem je posuzována. Zda vůbec ještě existuje něco takového jako „ideál krásy” anebo zda je tento tradiční koncept již překonán. Můžeme spatřit krásu tam, kde bychom ji nehledali, aniž bychom sami sebe vystavili přehodnocení našich dosavadních norem a předsudků? Když se odpoutáme od hledání povrchní dokonalosti, máme šanci objevit krásu vnitřní, tu skutečnou a trvalou. Premiéru této inscenace chystá Laterna magika na 10. a 11. listopadu 2022 a pracovním mottem je pro nás citát Marilyn Monroe: „Nedokonalost je krása, šílenství je genialita, a je lepší být dokonale směšný než absolutně nudný.“
Druhou premiérou Laterny magiky bude 1. a 2. června 2023 Ptačí sněm. Velkoformátový multižánrový projekt určený pro outdoorové provedení. Tým tvůrců vedený renomovaným divadelníkem Petrem Formanem se inspiruje dílem Jean-Clauda Carrièra. Kořeny tohoto podobenství sahají k filozofickým textům z 12. století. Podstatou je téma problematické komunikace. Spojitost se současným multikulturním světem, ve kterém lidé přes všechny moderní technologie stále obtížněji hledají cestu k vzájemnému porozumění, je více než zřejmá. Ptačí říše nabízí možnost srozumitelné metafory a inspiruje k žánrové pestrosti, včetně humorného nadhledu i metafyzického zamyšlení. Na světě žije víc než 10 tisíc druhů ptáků. Když spolu dokáží žít ve vzájemné symbióze, proč by to nedokázali lidé? Jak říká Kurt Vonnegut: „Přál bych si, abychom se raději všichni narodili jako ptáci.“
Do sezony 2022/2023 přejdou ze současného repertoáru tyto inscenace: Poe, BatoLaterna, Robot Radius, Zázrak (s)tvoření, Cube a Kouzelný cirkus. Tento legendární titul oslaví letos v dubnu 45. výročí premiéry. Jeho další osud přibližuje umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry: „Velice si vážíme této unikátní inscenace, která byla ve své době průkopníkem multižánrového divadla a stala se názorným příkladem kouzel Laterny magiky. S ohledem na životnost scénických a kostýmních částí této inscenace a úzké propojení jejích technologií s technickým zázemím Nové scény, která se pravděpodobně na konci roku 2022 kvůli rekonstrukci uzavře, jsme se rozhodli pro derniéru Kouzelného cirkusu. Uskuteční se symbolicky 28. září 2022, tedy ve státní svátek. Tím bychom chtěli vzdát hold tomuto mimořádnému dílu a všem účinkujícím, kteří se v něm za uplynulých 45 let vystřídali. Loučit se s publikem a mít na svém kontě víc než 6 500 repríz, to je víc než úctyhodné.“
Zamýšlená rekonstrukce budovy Nové scény bude znamenat i mnohá omezení pro reprízování repertoáru Laterny magiky, který se bude muset dočasnému „bezdomovectví“ postupně přizpůsobovat. Dosavadní i nové tituly by tak měly být snáz přenositelné, což bude současně
příležitost pro častější výjezdy na domácí i zahraniční zájezdy. „I s ohledem na tyto provozní záležitosti směřujeme hlavní premiéru 140. sezony, Ptačí sněm, do outdoorového prostředí. Zvažujeme varianty cirkusového šapitó či jiné mobilní stavby vybudované čistě pro tuto inscenaci. Výhodou tohoto řešení je mobilita, takže počítáme například i s delším zájezdovým turné,“ dodává Radim Vizváry.
OPERA NÁRODNÍHO DIVADLA A STÁTNÍ OPERA 2022/2023
„Zažíváme nelehké časy. Jsme hluboce znepokojeni válečným konfliktem a soucítíme s oběťmi nesmyslného násilí. V takové situaci nabývají hudba a opera mimořádného významu, a proto vás s hrdostí zveme do nové sezony,“ říká Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery.
V kontextu aktuálních událostí vnímá Národní divadlo o to intenzivněji nutnost sdělovat poselství cyklu Musica non grata, tedy poselství práva na svobodný život v klidu a míru ve světě, kde jsou dodržována demokratická práva: „Oběti totalitních režimů chceme uctít tím, že si připomeneme šíři a kvalitu umělecké tvorby těch, jejichž talenty, životní energie, touha po poznání, humor i odvaha experimentovat narazila na intoleranci a brutalitu národního socialismu. Po velmi dlouhé době jsme se rozhodli na repertoár v rámci cyklu Musica non grata zařadit operetu.” První novou inscenací sezony bude revuální opereta Ples v hotelu Savoy Paula Abrahama. Jejího nastudování se zhostil slovensko-český režisér Martin Čičvák.
Weinbergerova opera Švanda dudák si v posledních letech opět razí úspěšnou cestu na zahraničních scénách. Její světová premiéra se odehrála právě na prknech Národního divadla, kde nyní rozšíří slovanský repertoár a kde její příběh po letech nově v říjnu 2022 vylíčí divadelní mág, režisér Vladimír Morávek, kterého znají diváci z úspěšné inscenace Kouzelné flétny ve Stavovském divadle.
V březnu 2023 bude na jevišti Státní opery uvedeno dílo rakouského skladatele Alexandra Zemlinského Šaty dělají člověka. „Inscenaci této opery vytvoří nizozemská režisérka Jetske Mijnssen, která v uplynulých letech slavila velké úspěchy v několika významných evropských operních domech. Hudební nastudování připraví talentovaná mladá litevská dirigentka Giedrė Šlekytė, která se tak stane první dirigentkou, jíž byla svěřena nová inscenace v pražské Státní opeře,“ upozorňuje Per Boye Hansen.
A první ženou, která se ve Stavovském divadle ujme hudebního nastudování Figarovy svatby, bude zkušená a renomovaná britská dirigentka Julia Jones. „Novou inscenaci této opery uvedeme jako poslední díl mozartovsko-dapontovské trilogie v koprodukci s Národním divadlem v Mannheimu. Inscenaci vytvoří Barbora Horáková Jolly, pražská rodačka, která získala mezinárodní uznání jako jedna z předních operních režisérek své generace a kterou pražští diváci již dobře znají inscenací Verdiho Rigoletta a dvojprogramu složeného z Weillových Sedmi smrtelných hříchů a Schönbergova Očekávání,“ upozorňuje Hansen. Barbara Horáková je mimochodem režisérkou, jejíž pojetí La Traviaty otevře nadcházející sezonu v Semperově opeře v Drážďanech.
Růžový kavalír Richarda Strausse, který bude uveden na scéně Státní opery v listopadu 2022, a Figarova svatba W. A. Mozarta spolu úzce souvisejí. Strauss a jeho libretista Hugo von Hofmannsthal chtěli vytvořit moderní verzi Mozartova mistrovského díla. K nastudování naší nové inscenace Růžového kavalíra jsme pozvali věhlasného režiséra Andrease Homokiho.
Armida bude první inscenací, kterou po svém nástupu do funkce hudebního ředitele Opery Národního divadla nastuduje dirigent Robert Jindra, který k tomu uvádí: „Jsem velmi rád, že se na našem jevišti po třiceti letech objeví Dvořákova poslední opera Armida. Dílo, na kterém Dvořákovi nesmírně záleželo a jehož provedení při světové premiéře z mnoha příčin neudělalo autorovi velkou radost. Pevně věřím, že tento dluh vůči dílu se nám společně s Jiřím Heřmanem coby režisérem této inscenace podaří splatit.“
Na začátku sezony Robert Jindra nově hudebně nastuduje poetickou inscenaci Rusalky režiséra Jiřího Heřmana a připraví koncertní provedení Janáčkovy opery Věc Makropulos s Evou Urbanovou v hlavní roli Emilie Marty. Vodní vílu Rusalku poprvé na scéně Národního divadla ztvární Kateřina Kněžíková a Vodníka světoznámý basista Günther Groissböck. „Velmi se také těším, že v Národním
divadle opět budu moci dirigovat Smetanovu Libuši. Ten pocit je pro mě vždy výjimečný,“ podtrhuje Jindra, pod jehož taktovkou proběhnou i provedení oper Její pastorkyňa Leoše Janáčka a Čert a Káča Antonína Dvořáka.
Poslední premiérou sezóny bude večer složený ze dvou operních skvostů tradičně uváděných spolu: Mascagniho Sedláka kavalíra a Leoncavallových Komediantů. Tato operní dramata na scéně oživí renomovaný český režisér Ondřej Havelka.
https://www.narodni-divadlo.cz/
