Petr Zuska Gala X – Sólo pro P.Z.
Kultovním tanečním divadlem se před pěti lety stala inscenace Petra Zusky Brel – Vysockij – Kryl /Sólo pro tři. Na jeviště Národního divadla se 26., 27. a 28. května 2012 znovu vrací k radosti všech příznivců. Bude to třetí retrospektivní část děl Petra Zusky, jež je pořádána u příležitosti desetiletí tohoto choreografa a uměleckého šéfa Baletu Národního divadla.
Tento part šestidílné přehlídky Petr Zuska Gala X – Sólo pro P.Z. je jediný, který je tvořen kompaktním celovečerním kusem. Název autor vysvětluje: „Když jsem před lety vymýšlel název pro nevšední „trojlístek“ J. Brela, V. Vysockého a K. Kryla, napadla mne jednoduchá a vystihující hříčka se slovy, která však nebyla tak úplně z mé hlavy. Snad nejpovedenější a nejznámější duet z dílny slavného Matse Eka se jmenuje „Sólo pro dva“. Zavolal jsem mu, zda v rámci úplně jiného představení mohu tento princip v názvu použít. Mats souhlasil, ale dodal, že by se to vlastně mělo jmenovat „Sólo pro čtyři“, jelikož tím čtvrtým jsem přece já sám. Tehdy jsem ho neposlechl, ale v rámci tohoto festivalu učiním výjimku. Snad proto „Sólo pro mne“…“
Je to tedy „sólo“ tvůrčí. Osobně si Petr Zuska zatančí až v dalším bloku Gala X – avšak v duetu.
Originální inscenaci si vyžádala také divadla v zahraničí a hostování baletního souboru Národního divadla bylo vždy odměňováno neutuchajícími ovacemi. Kvalita díla byla v roce 2008 oceněna hned dvakrát na Soutěžní přehlídce současné taneční tvorby ČR. Petr Zuska získal cenu Za autorské dílo a Alexandre Katsapov v kategorii Za nejlepší sólistický výkon. Již rok předtím vynesla tatáž nezvyklá a náročná role Cenu Thálie i cenu Komerční banky Michalu Štípovi. Oba mimořádní první sólisté se do inscenace vracejí.
K netradiční choreografii inspirovaly Petra Zusku životní osudy a písně tří zpívajících básníků 60. a 70. let 20. století – Jacquese Brela, Vladimira Vysockého a Karla Kryla. Vztah k pravdivosti a burcujícímu apelu jejich textů, k upřímnosti jejich prožitku si Petr Zuska uchoval od raného mládí: „Je dobré, když si zachováte dětské sny a třeba i některé naivní ideály a jste schopni se k nim znovu vracet,“ uvažoval, když pracoval na Sólu pro tři. „Možná, že ač naivní, jsou nejpravdivější z toho, co jste kdy ve své duši vlastně měli...“
Tři jedinečné choreografie vytvořené na písně trojice evropských rebelů – písničkářů dokáží zaujmout i ty diváky, kteří tanci právě neholdují. Silný akcent je totiž kladen i na herecké ztvárnění. A přestože se všichni tři
písničkáři vyslovovali k vážným problémům doby, najdeme tu jak nadčasové pojetí smrti, lásky a zrady, tak i nečekaný humor a nový pohled na situace vyjádřený úspornými prostředky.
Celý soubor považoval nezvyklé, až akrobatické pojetí za cosi nového a osvěžujícího a vkládal se do strhujícího představení naplno. Tak ho bere za své i dnešní obsazení souboru. Publikum z emocemi nabitého večera vycítí, že pro Petra Zusku i pro soubor je Sólo pro tři niternou záležitostí.
