Posedlost skupiny Décalages v pražské Akropoli

Premiéra inscenace „Posedlost“ – prvního samostatného projektu nového česko-francouzského divadelního uskupení Décalages – proběhne v neděli 11. a v pondělí 12. března ve 20:00 v pražském paláci Akropolis.

Nový divadelní soubor Décalages, založený dvěma herci, jež po mnoho let tvořili neodmyslitelnou součást Divadla Continuo, ve svém prvním představení zkoumá krajní meze vztahu muže a ženy; onu potřebu ovládat, podléhat, přeměňovat, vzdorovat, přiblížit se, vlastnit, sdílet, být sám, být spolu … Využívá k tomu kombinace nejrůznějších forem divadelního vyjádření: pracuje s prvky závěsné akrobacie, tance, ale také loutkového a pohybového divadla. Soubor Décalages si pro režii svého prvního projektu vybral Irinu Andreevu, členku Teatr Novogo Fronta.

První úvahy o inscenaci začaly s Janem Vedralem, který je spoluautorem námětu, u citátu z Platona. Podle antického filosofa byla lidská bytost původně kompletní, tedy dvouhlavá a čtyřnohá, než ji Zeus za trest rozpůlil. Od té doby se marně hledají - mužská a ženská polovina oné původní bytosti - aby mohly splynout do původního štěstí jednoty. Tato myšlenka posloužila jako odrazový bod pro dlouhou cestu tvůrčího hledání obsahu a formy nové inscenace.

„Paralelně s touto filosofickou úvahou nás zasáhla šokující informace o skutečné události, která na nás zapůsobila tak silně, že se stala centrálním tématem naší další práce. Pro vznik inscenace je důležitá nejen událost samotná, ale také reakce, které vyvolává. Proto nám přišlo nutné podívat se na jeden fakt z mnoha různých úhlů pohledu. „Posedlost“ mimo jiné vypovídá o nemožnosti jednoznačně posoudit lidské chování. Snažíme se pochopit a odkrýt podstatu lidských skutků, ať už jsou v mezích zákona nebo mimo ně. Nechceme dávat definice, ale klást otázky,“ říkají tvůrci inscenace.

V průběhu jedné hodiny představení se dva protagonisté dotýkají některých palčivě aktuálních společenských témat; například jak může být jedna lidská, osobní tragédie využita (respektive zneužita) pro mediální, vědecké a komerčně sentimentální účely. Proto se tvůrci snažili nazřít skutečnost z různých perspektiv. Seškrábat povrchní nátěr a odkrýt realitu, která je na první pohled skryta. Je to realita posunutá, vratká, občas legrační a občas bolestivá, vždy je to však realita hluboká a lidská.

Přestože je „Posedlost“ ovlivněna skutečnými, hojně medializovanými událostmi, nelze ji považovat za jevištní ztvárnění konkrétních lidských osudů. Je příběhem dvou bytostí, muže a ženy, kteří se zoufale snaží nalézt odpovědi na složité otázky: Kdo je obětí a kdo viníkem? Není zločinec nakonec obětí vlastního provinění? Co je to za svět, ve kterém se lidé živí lidskými tragédiemi? Tragédií obou bytostí pak je hluboký pocit neznáma a zmatku vycházejícího z nemožnosti nalézt na tyto otázky uspokojivou odpověď.

Zdroj: office@artprometheus.cz