S hercem Lukavským se rozloučily stovky lidí
Praha 18. března (ČTK) - Členové rodiny, davy příznivců, kolegů a studentů vynikajícího herce a pedagoga Radovana Lukavského dnes zaplnili hlediště smutečně vyzdobené historické budovy Národního divadla v Praze, aby ho vyprovodili na poslední cestě. Po odpolední zádušní mši ve svatovítské katedrále byly ostatky zesnulého uloženy do rodinné hrobky. Lukavský zemřel 10. března ve věku 88 let.
U katafalku s rakví byly v záplavě květin věnce od prezidenta Václava Klause, předsedy vlády Mirka Topolánka, Poslanecké sněmovny, Senátu, ministerstva kultury, pražského Národního divadla, Slovenského národního divadla v Bratislavě, Národního divadla Brno a řady pražských scén. Svému profesorovi poslala květiny také Akademie múzických umění. Památku zesnulého uctili i Václav a Dagmar Havlovi, mezinárodní hudební festival Pražské jaro, Česká filharmonie, Česká televize, Český rozhlas, Herecká asociace a nadace Život umělce.
"Vzpomínám na něj a budu na něj vzpomínat jako na dobrého herce a přemýšlivého člověka, který byl skvělý po dlouhá desetiletí i jako občan," řekl ČTK Havel.
V čestných strážích se vystřídalo na 80 umělců včetně herců ze Slovenska. Mezi smutečními hosty usedli například předseda Senátu Přemysl Sobotka, předseda sněmovny Miloslav Vlček a ministr kultury Václav Jehlička.
Pietní obřad zahájily tóny z Fibichovy Nevěsty messinské v podání orchestru české první scény. Jeho členové pak doprovodili pěvce Ivana Kusnjera a Evu Urbanovou, v jejichž podání zazněla jedna z biblických písní Antonína Dvořáka a závěr z opery Rusalka.
"Odešel velký herec a vzácný člověk, který dokázal za svůj požehnaný život obdivuhodně mnoho," uvedl v projevu šéf činohry Michal Dočekal. Upozornil, že Lukavský byl náročný k sobě v naprosto nezpochybnitelné profesionalitě, ale i ve své ušlechtilosti a noblese.
"Takovým ctnostem je nakloněna málokterá doba. Mistr Lukavský však prožil značnou část v době, která jim vyloženě nepřála. O to víc je třeba vážit si jeho příkladu a vnímat jej jako odkaz," řekl Dočekal s poukazem na další Lukavského přednost - jeho krásnou řeč.
Jménem těch, kteří měli štěstí stát s Radovanem Lukavským na jevišti, promluvila herečka Taťjana Medvecká. "Byl to vážený, obdivovaný, respektovaný a moudrý kolega a člověk," uvedla.
Lukavský byl jedním z posledních žijících herců generace, která na jeviště vstoupila ve 40. letech minulého století. "Loučíme se s posledním velkým hercem a vlastně i posledním rytířem jedné skvělé éry českého divadla. Já jsem vděčný osudu, že jsem vám mohl být tak blízko, moudrý pane profesore, milý Radovane," řekl jeho kolega a prezident Herecké asociace Václav Postránecký.
Celé hlediště povstalo, když na závěr pietního aktu zazněla státní hymna. "Zlatou kapličkou" se pak rozlehl dlouhý potlesk, podobný, jaký Radovana Lukavského na české první scéně provázel téměř šedesát let.
Tleskalo se i před divadlem, když byla rakev za zvuků smutečních fanfár vynesena z Národního divadla. Ruch na Národní třídě u Vltavy v tu chvíli na chvíli ustal, doprava se zastavila.
Odpolední zádušní mši ve svatovítském chrámu na Pražském hradě sloužil biskup Jiří Paďour. Ze Starého a Nového zákona četli Josef Abrhám a Libuše Šafránková. Do katedrály se s oblíbeným hercem přišlo z lásky, piety i úcty k bližnímu rozloučit více než pět stovek lidí.
"Radovan Lukavský byl věrný ženě, divadlu, věrný pánubohu i národu. Prožíval poctivě své křesťanství. I proto se s ním počestně rozloučíme," řekl před obřadem Paďour ČTK a České televizi. Lukavského žákem v pravém slova smyslu nebyl. Herectví začal na Divadelní fakultě studovat v roce 1962, kdy z ní byl Lukavský vyhozen. "Byl jsem ale jeho mladší přítel a obdivovatel," dodal biskup. V letech 1963 až 1967 byl v angažmá v Divadle Na zábradlí, než začal v roce 1970 studoval bohosloveckou fakultu v Litoměřicích.
Jiří Borovička rot
