Šedesátník Jiří Bartoška se nejlépe cítí na divadelním jevišti
Praha 21. března (ČTK) - Herec Jiří Bartoška o sobě tvrdí, že je "zároveň pracovitý i líný jako prase". Platí však spíše to prvé, neboť již stihl nejen zazářit v mnoha divadelních hrách, ale ztvárnil i desítky rolí ve filmech a televizi. Navíc řídí firmu, která pořádá karlovarský filmový festival, k čemuž patří hora "úředničiny" i nesčetné společenské povinnosti. Charizmatický herec, kterého charakterizují zastřený hlas, brýle "na půl žerdi" a nezbytná cigareta, v sobotu 24. března oslaví šedesátku.
Ačkoli se Jiří Bartoška v poslední době v médiích objevuje především v roli prezidenta karlovarského festivalu, říká, že "doma" je v divadle. K herectví se však podle svých slov dostal v podstatě náhodou, neboť když jej nepřijali ke studiu kunsthistorie, šel učit výtvarnou výchovu do pardubického domu pionýrů a na radu přátel si podal přihlášku na brněnskou JAMU. Zde se sešel s řadou pozdějších výrazných hereckých osobností, jako Dagmar Veškrnovou, Bolkem Polívkou, Karlem Heřmánkem, Eliškou Balzerovou či Pavlem Zedníčkem.
Po studiu krátce působil v brněnském Divadle na provázku, v roce 1973 spolu s Heřmánkem a Zedníčkem zamířili do Činoherního studia v Ústí nad Labem, kde zazářil především jako Jakub ve hře Jakub a jeho pán. Po odchodu do Prahy zakotvil v Městských divadlech pražských a od roku 1978 v pražském Divadle Na zábradlí, které opustil teprve s rozpadem původního souboru počátkem devadesátých let. Mimo jiné hrál krále v Hamletovi, Ivana v Bratrech Karamazových, Macbetha, Dona Juana, v Národním divadle hostoval v Úkladech a lásce či v Aristokratech. A hraje dodnes, dokonce se nedávno s Karlem Heřmánkem vrátili k životním rolím ve hře Jakub a jeho pán.
Divadlo je jeho srdeční záležitostí, nejvíce jej však proslavil film. Ačkoli první snímek natočil až jako osmadvacetiletý, jedna z prvních rolí, lovec Sokol v trilogii filmů z pravěku Osada Havranů, Na veliké řece a Volání rodu, z něj ihned udělala idol dívčích srdcí. Další role na sebe nenechaly dlouho čekat, a tak nyní filmové databáze u jeho jména evidují více než sedm desítek rolí ve filmu, televizi i seriálech.
Hrál svůdce a milovníky, básníka i banderovce, faráře, lékaře, šlechtice i pohádkové prince. Za roli houslisty ve filmu Mateje Mináče Všichni moji blízcí obdržel Českého lva. Byl hrdinou seriálů osmdesátých let, jako Sanitka, Cirkus Humberto či My všichni školou povinní. Kromě hraní se věnoval dabingu a nedávno přibral i roli producenta, když se podílel na vzniku filmů Všichni moji blízcí a něžné komedie Babí léto.
Díky všem těmto rolím patří děčínský rodák Bartoška již desítky let k nejpopulárnějším hercům v zemi, média jej častují přívlastky jako český Delon, erotický symbol či lev salonů. Jeho soukromý život je však takřka příkladný a nezavdává příliš šancí senzacechtivému bulváru: celý život žije s jednou manželkou, archeoložkou Andreou, kterou označuje za výhru v loterii. Mají spolu dceru Kateřinu a syna Janka. Svoji pověst idolu žen vysvětluje prozaicky: "Měl jsem prostě metr osmdesát, černé vlasy a ve svých rolích jsem nikdy neopouštěl těhotné ženy a nekopal do psů. Tak si lidi řekli, to bude asi charakterní, férový člověk."
Kromě herectví je druhou velkou životní rolí Jiřího Bartošky práce pro karlovarský filmový festival. Již 13 let stojí v jeho čele a za tu dobu se mu spolu s uměleckou ředitelkou Evou Zaoralovou a jejich týmem podařilo skomírající přehlídku vrátit mezi elitní festivaly. Jakožto prezident festivalu je častým společníkem pozvaných filmových celebrit, blízko však má i k prezidentům českého státu. V roce 1989 stál po boku Václava Havla na "balkonu sametové revoluce", je znám i svým blízkým vztahem s Václavem Klausem. Do aktivní politiky se však nikdy zlákat nenechal. "Já chci být herec, tečka," řekl v jednom z rozhovorů.
Petr Satrapa rmi kš
