Semafor vstoupil do 56. sezony Nejveselejší tragédií v Česku
Jen třikrát uvede pražské Divadlo Semafor do konce roku pod názvem Nejveselejší tragédie v Česku svou novinku, jejíž premiérou koncem října oslavilo vstup do neuvěřitelné 56. sezony. Uvedlo ji s podtitulem 55 let ústrků a slávy a připomnělo tak nejen úspěchy, ale i sedmero "soumraků", do nichž se během desetiletí ne vlastní vinou dostalo.
"Původně měla hra končit rokem 1989, ale okolnosti mě přiměly, abych příběh dotáhl až do letoška," řekl principál Jiří Suchý ČTK. Malý počet repríz této novinky vysvětluje adventní dobou, ve které dojde během prosince na jedenáct představení vánoční klasiky s názvem Opera Betlém.
Nejveselejší tragédie v Česku začíná v roce 1959, kdy divadelním kritikům vadilo i to, že se zpěváci pohupovali v bocích, jak dokládají dobové recenze. Suchému mimo jiné věštily, že jako zpěvák neobstojí. "Doba nám zkrátka nepřála; a mezitím fronty na maso a pomeranče dostaly sestřičku - nekončící fronty na lístky do Semaforu," uvádí Suchý v roli průvodce večerem. Tehdejší Hudební rozhledy jim například vytýkaly, že Šlitrova hudba postrádá původní nápady.
Koncem 60. let si prý Suchý se Šlitrem vyměňovali na jevišti nenápadně informace, kde sedí v hledišti pěkná holka. A jednou tak došlo i na Jitku Molavcovou, kterou jako divačku pochopitelně nenapadlo, že se stane hvězdou souboru, když po Šlitrově tragické smrti v prosinci 1969 stane jako Žofie Melicharová po boku jeho kolegy.
V inscenaci znějí vedle dobových recenzí hlavně dialogy, scénky a písničky, mnohé v podání mladých členů této scény. "V Semaforu žijí vedle sebe tři generace ve vlídné symbióze a osvědčuje se to, doplňujeme se," charakterizoval to Suchý.
V současné době má tato scéna v repertoáru desítku titulů, z nichž nejúspěšnější je obnovená Kytice. Od prvního uvedení v roce 1972 byla uvedena 830krát - jen poslední verze má za sebou 109 repríz.
