Tvůrci inscenace Světanápravce převzali cenu Max
Praha 13. listopadu (ČTK) - Pražský divadelní festival německého jazyka pokračoval v Divadle Komedie inscenací hry jednoho z nejvýznamnějších rakouských spisovatelů a dramatiků Thomase Bernharda Světanápravce. Tvůrci v čele s režisérem Dušanem Pařízkem zároveň dostali za tento počin festivalovou cenu Max za nejlepší českou inscenaci německy psaného textu uplynulé sezony.
Světanápravce je jednou z nejlidštějších postav slavného dramatika a patří do kategorie velkých mizantropů. Je samolibý, tyranizuje kohokoli, s nemilosrdným humorem glosuje všechny a všechno a nešetří své nejbližší okolí. A právě v nejužším rodinném kruhu svede svůj poslední boj: duel s životní družkou. Rozpory a přestřelky se ženou, která manifestace rodinné mocenské hierarchie zpočátku pokorně snáší, jsou neobyčejně konkrétními, místy bezmála živočišnými scénami z partnerského života.
"Vztah se zdá být posledním útočištěm - fórem, na kterém Světanápravce může malicherně usilovat o malou nápravu věcí všedního života, když se mu ta velká nevydařila," řekl o inscenaci režisér Pařízek. Do hlavní role obsadil Martina Fingera, který dostal za svůj výkon Cenu Alfréda Radoka.
V Divadle Komedie byla zároveň otevřena výstava nazvaná Fotografie z pozůstalosti věnovaná životu Thomase Bernharda. Autora ukazuje z různých úhlů včetně osob a míst, která v jeho biografii hrála významnou roli. "Její jedinečnost je především v neobvyklém zobrazení spisovatele. Thomas Bernhard je zde člověkem," napsal o expozici rakouský deník Tageszeitung.
Oceněná inscenace měla premiéru před rokem. Další role nastudovali Gabriela Míčová, Roman Zach, Martin Pechlát, Jiří Štrébl a Stanislav Majer. Text přeložil Josef Balvín, autorkou kostýmů byla Kamila Polívková.
Thomas Bernhard (1931 - 1989) nedokončil gymnázium, v roce 1949 onemocněl plicní chorobou a dva roky pobýval v sanatoriích, kde začal psát. Po uzdravení navštěvoval hereckou školu ve Vídni, studia zakončil na salcburském Mozarteu. Během nich psal soudničky, literární a filmové recenze. Od roku 1957 se živil jako nezávislý spisovatel. Získal Brémskou literární cenu, Rakouskou státní cenu za literaturu, Büchnerovu cenu, Cenu Franze Theodora Csokora, Literární cenu Rakouské hospodářské komory a další vyznamenání. Úspěch a společenské uznání ale nikdy nebral vážně - vystupováním i názory provokoval publikum i veřejnost.
Roku 1979 Bernhard opustil rakouskou Akademii pro jazyk a literaturu. Proslul politickými a uměleckými skandály i provokativní nenávistí vůči všemu rakouskému. Celoživotní dílo završil vlastně až po smrti: testamentem, v němž zakázal jakékoli nové uvedení svých her v Rakousku po dobu platnosti závěti, to je 70 let.
Festivalová cena Max se uděluje od roku 2002. Poprvé ji získala Bernhardova hra Portrét umělce jako starého muže, kterou nastudoval v pražském Národním divadle Otomar Krejča. Druhým držitelem bylo brněnské HaDivadlo s inscenací hry švýcarského dramatika Urse Widmera s názvem Top Dogs v režii Jiřího Pokorného a dalším liberecké Divadlo F. X. Šaldy za hru Rolanda Schimmelpfenniga Arabská noc. V roce 2005 získalo cenu za nejlepší inscenaci původního německy psaného textu na českých scénách brněnské Divadlo Husa na provázku za hru Dey Loherové nazvanou Modrovous - naděje žen režiséra Pavla Baďury. Loni byla oceněna činohra Národního divadla v Praze, kde režisér Ivan Rajmont připravil hru Arthura Schnitzlera Duše - krajina širá.
Jiří Borovička mkv
