28.08.2023 10:33

Vršovická kulturní křižovatka Vzlet startuje 14. září novou sezonu

Na rohu Holandské a Norské ulice se od první poloviny září bude vyjímat nové umělecké dílo. Banner na fasádu vršovické kulturní křižovatky připraví autorská dvojice Michal Pěchouček & Rudi Koval působící pod značkou unconductive trash. Třetí sezona odstartuje v týdnu od 12. září projektem 5:59 na scéně a odhalením venkovního banneru a vernisáží dvou výstav uvnitř Vzletu, které proběhnou 14. září. V nové sezoně se kromě nových divadelních inscenací, sousedských akcí, programu pro děti a koncertů můžete těšit na řadu úspěšných projektů z původní produkce Vzletu. Projekty premiérované v loňské sezóně sklidily vynikající ohlasy veřejnosti a pro všechny z nich je typické neotřelé překračování žánrů. 

Do Vzletu se po prázdninách vrací „oživlý podcast“ 5:59 na scéně. Tento mimořádný formát spojuje novinařinu s prvky divadelní inscenace a překračuje rozhlasový zážitek směrem k jevištní podobě. Živé hosty doprovází hudba, video a fotografie a diváci tak mají možnost vidět, jak jim obraz a zvuk doslova vzniká před očima. Vytvořit „třírozměné noviny”, které dávají jednotlivým příběhům scénickou podobu, bylo snem zkušené novinářky a spoluautorky stejnojmenného podcastu serveru Seznam Zprávy Lenky Kabrhelové.  Ve spolupráci s divadelní režisérkou a průkopnicí práce s technologiemi na scéně Petrou Tejnorovu připravily pro Vzlet jedinečnou mediální a žánrovou fúzi, v níž zazněly například dosud nezveřejněné odposlechy z kauzy exposlance Davida Ratha. 5:59 na scéně proběhne 12. a 13. září ve Vzletu.

„V projektu 5:59 na scéně nám šlo o to, abychom na jevišti rozvinuli ty části příběhů, na které v podcastu nezbývá prostor. Na rozdíl od toho, co vidíme na české divadelní scéně, kde obvykle stojí herci nebo performeři a snaží se něco zahrát, se tady diváci potkají s vypravěči příběhů, kteří nemají jevištní zkušenost, ale přichází nám něco sdělit. Důležité je právě to, že naši hosté mají co říct. Na scéně dáváme jejich příběhům jevištní podobu, čímž překračujeme rozhlasový žánr a přinášíme jedinečný zážitek. Formát 5:59 na scéně bude vždy částečně improvizovaný, protože vzniká teď a tady – ať už se to týká zvuku, videa nebo samotného vyprávění,” komentuje spoluautorka Marta Ljubková.

Druhý ročník festivalu čisté improvizace Volná jízda vypukne ve Vzletu 15. a 16. září. Během bohatého dvoudenního programu vystoupí například Divadlo Vosto5, České národní improvizační divadlo nebo soubor My kluci, co spolu chodíme. Volná jízda jako festival překračuje žánr předem připravených inscenací. Vystoupení jednotlivých souborů nepatří do žádné kategorie, nedělí se na žádné disciplíny a nepředchází mu žádná příprava.

„Dlouho jsme si s Vosto5 mysleli, že čistou divadelní improvizaci z ‚nulového‘ bodu, tj. bez příprav a disciplín u nás děláme jenom my a možná ještě vrchní současný ezoterik Jaroslav Dušek s Divadlem Vizita. Pak se ale ukázalo, že podobných skupin je více a jsou skvělé. Často lepší než my. Když jsme začali hrát a ovlivňovat dramaturgii ve Vzletu, tak nápad na festival Volná jízda byl logickým vyústěním této naší záliby v krajně rizikovém divadelním improvizování pod heslem: ‚Průšvih, nebo pochvala. Nic mezi tím‘,” zve na festival programový ředitel Vzletu Petr Prokop.

Na podzim bude ve Vzletu k vidění také netradiční opera Zabijačka s podtitulem ‚Hladový je vždycky smutný, nacpat bříško, to je nutný‘. Publikum se na původní komickou operu o třech dějstvích v režii Jiřího Havelky a Veroniky Loulové může těšit 6. a 7. listopadu. Autoři v ní doslova tančí mezi žánry a svým netradičním uměleckým počinem sklízí úspěch u širokého spektra diváků – od milovníků opery přes milovníky lidové zábavy a milovníky tlačenky až po milovníky Divadla Vosto5 a divadla obecně. Vedle věhlasných režijních jmen stojí za Zabijačkou řada úspěšných osobností. Spoluautorem hudby je zkušený a vyhledávaný skladatel Ivan Acher. Ústřední postavu Řezníka ztvárnil operní zpěvák Vladimír Chmelo, který pravidelně hostuje například v Metropolitní opeře v New Yorku. Scénografii vytvořil Dragan Stojčevski, jenž je mimo jiné autorem scénické podoby oceňované opery Alcina v produkci Národního divadla Brno.

Dramaturgyně Marta Ljubková k Zabijačce dodává: „S českými tradicemi je to trochu potíž – na jedné straně si jich vážíme, na druhé se jich trochu bojíme. Zabijačka je ideální most přes řeky obav: je to opera ve smetanovském duchu, ale není vůbec konvenční, a zároveň se tam ‚po česku‘ zabíjí, ale není to zas tak morbidní. Bavilo nás hrát si s očekáváním toho, co má být (hudba, jídlo, poprava prasete) – a co z toho nakonec vzejde.” 

www.vzlet.cz

 

Autor článku: Lucie Kecová