Zářijové premiéry v divadle Alfred ve dvoře
“Dávno minulé se mění v nejaktuálnější přítomnost.”
PRESENT: PERFECT, režiséra Jana Mocka
Ve dnech 14., 15. a 16. září se v divadle Alfred ve dvoře uskuteční premiéra a první reprízy nového projektu Jana Mocka s názvem PRESENT: PERFECT.
Představení na hranici divadla a vizuálního umění zkoumá ikonoklastická gesta, kterými se dnes vztahujeme k symbolům vlastní minulosti jako zdroji naší kulturní identity. Originální performerky Irina Andreeva a Tinka Avramova vás provedou muzeem, které má ve své sbírce mnoho cenných historických předmětů - ty ale připomínají jen různé verze významných dějinných událostí a už je obtížné rozlišit které z nich jsou důležité, které je dobré si připomínat a na které je lepší zapomenout.
Reprezentativní prostory ctihodné paměťové instituce se pomalu mění v bizarní “rage room”, ve kterém se události dávno minulé mění v nejaktuálnější přítomnost a z pozapomenuté historie se stává raketomet na současnost.
Koncept, režie, scéna: Jan Mocek
Hrají: Irina Andreeva, Tinka Avramova
Světlo: Václav Hruška
Zvuk: Matouš Hekela
Jan Mocek
Projekty Jana Mocka se pohybují na hranici divadla a vizuálního umění. Ve svých performancích kombinuje prvky popkultury, politiky a dokumentu a zaměřuje se v nich na současná témata. Zářící město (2015), Shadow Meadow (2017), Fatherland (2018), Virtual Ritual (2019), I Am The Problem (2020) jsou jeho poslední inscenace, které se objevily jak na tuzemských, tak na zahraničních festivalech např.: Fast Forward Dresden, Submerge Digital Arts Festival, 4+4 dny v pohybu, Use the City Košice ad.. Své projekty uvádí spolu s Táňou Švehlovou v rámci vlastní produkční platformy SixHouses.
Je členem platformy In-Situ.
Představení se uvádí v anglickém jazyce a vzniklo v koprodukci Divadla Alfred ve dvoře a Sixhouses, za podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hlavního města Praha a Státního fondu kultury.
VZPOMÍNKY NA TOGOLAND
premiéra 6. 9. 2021 | reprízy 7. a 8. 9. 2021 | 20:00
Nová práce skupiny Handa Gote Research & Development pojednává o koloniální minulosti prostřednictvím kombinace archivních materiálů a osobních výpovědí. Čtveřice protagonistů s rozdílnou životní zkušeností se v inscenaci různým způsobem vztahuje k tématu společné minulosti i budoucnosti, rasismu, fake news či reinterpretaci historie.
Projekt, připravovaný od roku 2018, vypráví především o české společnosti, o jejím strachu z cizího a neznámého a o jejích legendách, jakou je třeba ta o české holubičí povaze. Inscenace se snaží balancovat na hraně několika témat a spíše než explicitně odsoudit určité postoje se pokouší diváka znejistit a přinutit ho zaujmout vlastní stanovisko. Kromě xenofobie a postkolonialismu je zde velkým tématem i fenomén fake news a výroba falešných informací, která byla také součástí přípravy samotného projektu a která se propisuje i do silně přikrášlených zpráv a nepravdivých informací,které
o sobě v souvislosti s premiérou vypouští skupina samotná.
„Na začátku jsme uvažovali o tom, proč je mezi Čechy tolik xenofobie i explicitního rasismu a říkali jsme si, že je to třeba i tím, jak jsme byli izolovaní a neměli hlubší kontakty s lidmi z Afriky. Černoch byl u nás většinou jen kuriozita, často legrační. Příklad za všechny je postava Mirečka z filmů o básnících. Přemýšleli jsme tedy o tom, zda by byla situace jiná, kdybychom měli nějakou společnou historii, třeba v podobě koloniální minulosti, byť by byla jen krátká.” říká k inscenaci člen souboru Tomáš Procházka.
Fabulace využívající mnohé reálné detaily a skutečné osoby je základní pracovní metodou inscenace. Handa Gote zde vytváří jakýsi antipod cimrmanovské legendy, která pro mnoho lidí představuje určitou bezpečnou a nezávaznou verzi historie, ve které jsou Češi vždy těmi šikovnějšími a nadanějšími, nakonec však bývají podvedeni a zrazeni. Vzpomínky na Togoland nejsou jen zábavným vymyšleným příběhem o české kolonii v Africe - rozvíjejí svým způsobem tradici legend, které češi vytvářejí sami o sobě, například Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského. Skupina Handa Gote Research & Development se od roku 2005 věnuje experimentování s dramaturgií, začleňování nedivadelních prvků do své práce a vývojem vlastního pojetí post-dramatického divadla. Skupina provádí kontinuální výzkum divadelní řeči a laboratorní práci v oboru zvukového a světelného designu, při současném zpochybňování výše zmíněných disciplín. Od roku 2019 jsou rezidentním souborem divadla Alfred ve dvoře. Ke svému patnáctému výročí si skupina nadělila soubornou výstavu Handa Gote 2000-2015 v Galerii NTK Praha. Do konce tohoto roku má také vyjít monografie skupiny.
