27.08.2021 08:37

Zemřela herečka Zdenka Procházková

Zdenka Procházková-Hartmann
4. 4. 1926 Praha – 25. 8. 2021 Praha

Česko-rakouská herečka a konferenciérka. Byla nejstarší aktivní českou herečkou. 

Od dětství se věnovala tanci a hře na klavír, ke které ji vedla její maminka, jež byla také klavíristkou. Již během svých studií na gymnáziu několikrát pohostinsky vystupovala v pražských divadlech.

Po maturitě odešla studovat herectví na Pražskou konzervatoř, které kvůli nacistické okupaci byla nucena přerušit a dokončila ji až po válce v Brně. Již jako studentka herectví na pražské konzervatoři působila v několika pražských divadlech, Uranii a ve Vinohradském divadle. Po absolutoriu brněnské konzervatoře získala své první angažmá v divadle v Opavě (Helena v Čapkově R.U.R.), ale záhy přešla do Prahy. Nejprve do Divadla filmového studia (později Divadlo státního filmu a divadlo ABC), hostovala ale i v Národním divadle (Sluha dvou pánů, Svatba Krečinského). V roce 1951 přijala nabídku od tehdejšího ředitele Městských divadel pražských a stala se členkou jeho souboru na příštích sedmnáct let.

Jejím prvním hereckým úkolem v MDP (v Divadle ABC) byla Sullivanová v hudební komedii Hallo, Fredie z roku 1951. Následovala Anděla v Panenských slibech, Saša v Ivanovovi, Líza Doolittlová v Pygmalionu, Elianta v Misantropovi nebo Rosalinda v Jak se Vám líbí. Pozoruhodný jevištní výkon předvedla také jako Angelika v inscenaci Páni Glembayové nebo jako Cambellová v Drahém lháři, kde účinkovala spolu se svým prvním manželem Karlem Högerem.

V letech 1957 – 1958 působila jako konferenciérka v Laterně Magice, se kterou vystupovala i na Expo 58 v Bruselu společně s Valentinou Thielovou a Sylvou Daníčkovou.

V roce 1967 jí nabídl Oldřich Nový titulní roli Julie Lambertové v komedii Julie, ty jsi kouzelná. Shodou okolností se na jejich představení do Divadla Na Fidlovačce, kde tehdy hostovala, přišel podívat ředitel vídeňského Raimundtheatru, který hledal hudební komedii pro letní sezonu. Inscenace se mu líbila a herečce nabídl smlouvu. Stala se tak vůbec první českou herečkou v poválečné historii, které bylo nabídnuto angažmá ve Vídni. Vzhledem k tomu, že nebylo možné, aby dlouhodobě opustila závazky na své domovské scéně v Městských divadlech pražských, rozhodla se ze souboru odejít a věnovala práci v zahraničí. Do roku 1981 vystupovala v českých filmech šedesátých a sedmdesátých let, například …a pátý jezdec je Strach, Jak napálit advokáta nebo Upír z Ferratu.

V roce 1976 ještě znovu nastudovala Drahého lháře v režii Stanislava Fišera pro Státní divadlo Brno. Tím se na dlouhá léta rozloučila s českým divadlem a odešla za svým druhým manželem – advokátem Erichem Hartmannem – do Rakouska, kde mohla díky své vynikající znalosti němčiny pokračovat ve své herecké kariéře i na německy mluvících scénách. Vystupovala především v Burgtheatru, ale věnovala se také pedagogické činnosti na vysoké umělecké škole v Düsseldorfu.

Já byla venku přes Pragokoncert, kterému jsem platila spoustu peněz za to, že mi dali pas, nebyla jsem emigrant. Mohla jsem jezdit sem a tam. Nepotřebovala jsem vízum, nic. Také jsem už byla vdaná za Rakušana, takže jsem měla i rakouskou státní příslušnost. Čím nechci říci, že bych se byla odrodila, naopak. I proto jsem se, když tatínek zemřel, vrátila. Maminka ve Vídni být nechtěla. Chřadla tam, byla hubenější a hubenější a chtěla za tatíčkem. Ovšem ten byl v urně v Olomouci. Dnes jsem mohla mít krásnou penzi ve Vídni, ale kvůli mámě jsem se vrátila. Tamější psychiatr mi řekl, že se musím rozhodnout buď pro kariéru, nebo pro rodinu. A protože jsem z generace, která rodinné hodnoty ctí, sedla jsem do auta, v Burgtheater si vzala roční neplacenou dovolenou a jela. Už za hranicemi maminka pookřála. Věnovala jsem se jí a možnosti ve Vídni jsem opustila, vyprávěla o svém životě za hranicemi v knize 1968 očima 50 slavných osobností.

Navzdory vysokému věku se téměř do posledních chvil aktivně věnovala herectví, zejména v televizi a ve filmu. Účinkovala v řadě televizních seriálů, ve filmu ztvárnila například Lídu Baarovou ve stejnojmenném snímku Filipa Renče z roku 2016. Velmi ráda spolupracovala mladými umělci a zajímala se o veškeré kulturní dění. Pravidelně se vracela také do Městských divadel pražských, kde si nenechala ujít většinu premiér.

V roce 2004 získala cenu ministra kultury Artis Bohemiae amicis za šíření české kultury a v roce 2019 obdržela cenu Thálie za nejlepší herecký výkon v rozhlasové hře Obchod na korze.

Jejím prvním manželem byl herec Karel Höger. V šedesátých letech se podruhé provdala, vzala si vídeňského advokáta Ericha Hartmanna a stala se i rakouskou občankou. Děti ani s jedním z partnerů neměla.

Zemřela ve středu večer v léčebně dlouhodobě nemocných Praha-Vršovice.

Autor: DN (/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/). Převzato z: https://www.divadelni-noviny.cz/zemrela-zdenka-prochazkova-hartmann Zde naleznete i další fotografie a odkazy na videa.

Zemřela herečka Zdenka Procházková

Zprávy

05.08.2022

Zemřel herec Karel Richter

Ve věku 96 let dnes zemřel Karel Richter, jeden z nejstarších českých divadelních, filmových a televizních herců, zkušený dabér a také dlouholetý ředitel Divadla Jiřího Wolkera.

05.08.2022

Tvorba studentek Katedry scénografie DAMU je přes léto k vidění v pražském metru

Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze společně s Divadlem DISK využívá od konce června nový výstavní prostor ve stanici Můstek metra A. Cestující, kteří metro opouštějí výstupem vedoucím přímo na střed Václavského náměstí, tak mají možnost seznámit se s tvorbou studentek Katedry scénografie DAMU, jež mimo jiné zahrnuje také část letošní klauzurní výstavy tradičně konané v Divadle DISK.

03.08.2022

Ministerstvo kultury rozdělilo první finanční prostředky z Národního plánu obnovy

Na základě výzvy na podporu projektů se zahraničním přesahem, kterou Ministerstvo kultury vyhlásilo v květnu letošního roku, byly rozděleny první finanční prostředky z Národního plánu obnovy. Mezi úspěšné příjemce patří například Divadelní ústav – Institut umění, který svými projekty bude podporovat prezentace hudebníků a divadelníků v zahraničí, umělecké stáže či vzdělávací akce na rozvoj dovedností aktérů z oblasti kulturních a kreativních odvětví. Moravská zemská knihovna/Literární centrum pomůže tvůrcům literatury pro děti a mládež se prosazovat v zahraničí.