Činohra Národního divadla bude hostit inscenaci Liebestod španělské performerky Angélicy Liddell

Se svojí nejnovější inscenací, která měla premiéru na loňském festivalu v Avignonu, do Prahy přijíždí jedna z nejvýraznějších osobností současné evropské scény, Angélica Liddell. Excentrická performerka, režisérka a autorka se ve svých inscenacích vždy zabývá autobiografickými tématy, pro která hledá metaforický rámec. Tentokrát spojuje příběh „božského toreadora“ Juana Belmonta a hudbu Richarda Wagnera, aby se vydala po stopách vlastního divadelního jazyka.

„Angélica Liddell nedělá divadlo, Angélica Liddell je divadlo.“

Tvorba Angélicy Liddell je vždy výrazně vizuální a obrazivá, tělesná a zároveň založená na intenzitě mluveného slova. Na jevišti je pokaždé ona se svou nekonečně silnou energií. Angélica hledá a nachází divadelnost všude kolem nás. „Jsou to dějiny divadla a zároveň dějiny mých kořenů,“ říká o inscenaci Liebestod, jejíž název vychází ze závěrečné árie opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera z roku 1865 a znamená doslova „usmrcení láskou“. Samotné slovo „Liebestod“ odkazuje k erotice smrti neboli lásce, která vede ke smrti. Je to představa milostného spojení dvou lidí, které dochází naplnění až ve smrti, nebo dokonce až po ní.

Smrt byla i posedlostí toreadora Belmonta, který býčí zápasy vnímal spíš jako spirituální cvičení nesoucí emoce nekonečným prostorem až na věčnost. Neutuchající hledání tragické krásy, snaha o přímé setkání s duchovnem, jsou přítomny jak v toreadorově praxi, tak v jevištní práci Angélicy Liddell. „Hledám okamžik krásy, proměnu, nadšení, světlo a lesk, chci vyjádřit zanícení milujícího člověka,“ uvádí režisérka. Liebestod je obětní rituál, ve kterém jde o víc než jen o dějiny býčích zápasů, „je to dílo zamilované smrtelnice, ale je to zároveň akt obětování“.

„Angélica Liddell patří mezi nejvýznamnější evropské autorky, režisérky a performerky. Její projekty jsou vždy částečně autobiografické – vždy ohledávají nové způsoby divadla. Vždy jsou v něčem extrémní a silné, plné touhy, vášně, emoce a pokusu překročit sama sebe. Angélica se pohybuje na světových jevištích a její účast na Pražských křižovatkách, které uzavírají další ročník, je vyvrcholením našich snah zapsat se na evropskou divadelní mapu. Angélica Liddell je ženská verze Romea Castelucciho – a my věříme, že vás strhne stejně jako nás,“ říká o španělské performerce dramaturgyně Pražských křižovatek Marta Ljubková.

Inscenace trvá 2 hodiny bez přestávky a bude uvedena ve španělštině s českými a anglickými titulky.

Po obou představeních proběhne ve foyer Nové scény debata s tvůrci.