Hamlet Bretta Deana uzavírá sezónu přenosů z Metropolitní opery 2021/22
Shakespearovo dramatické dílo inspiruje už po staletí a stalo se podkladem pro mnoho adaptací. Ty hudební nevyjímaje. S dílem britského dramatika se v operním světě po svém vyrovnával Verdi, Smetana nebo Britten. Dlouhou řadu adaptátorů v roce 2017 rozšířil Brett Dean se svým Hamletem. Jedna z nejvíce vyhlížených premiér aktuální sezóny v Metropolitní opeře v New Yorku se v rámci pravidelných kinopřenosů dostane i na plátna českých kin. Slavný příběh čekejte 4. června.
Australský skladatel Brett Dean je jedním z nejvýraznějších jmen současné opery. Pro zkušeného skladatele (rok narození 1961) byl Hamlet teprve druhým vstupem na operní jeviště, jeho dílo si ale okamžitě po své premiéře na Glyndebourne Festival v roce 2017 získalo nadšené reakce. „Málokdy zní nová opera takhle skvěle,“ psal mimo jiné recenzent z The Guardian
Premiéru režíroval Neil Armfield, ten nyní vzal část tehdejšího ansámblu a připravil i premiérovou inscenaci na prknech slavného newyorského operního svatostánku. Společně s režisérem přešel do New Yorku představitel titulní role, tenorista Allan Clayton, sestavu posílila Brenda Rae v roli Ofélie, Sarah Connolly coby Gertrude, Rod Gilfr v roli Claudia a jako duch Hamletova otce září basbarytonista John Relyea. Oceňované dílo bude dirigovat v Metropolitní debutující Nicholas Carter, prominentní australský dirigent.
Libreto napsal Matthew Jocelyn a jak potvrzuje, adaptace Shakespearova opusu magnum byla docela náročná. „Velmi brzy jsme si uvědomili, že jsme v operní podobě schopní zachovat 15 až 20 procent původního textu.“ Původní drama tak nakonec redukovali na dvanáct klíčových momentů. Výsledné dílo je tak v zásadě věrné předloze, zároveň si pohrává s očekáváním publika a mnoho až příliš často citových replik zasazuje do nového kontextu. K jistým změnám došlo i časovém zařazení děje. Středověké Dánsko nahradilo divadelní scéna z 18. století, herci v tomto dramatu ale jako by přicházeli z jiných dob – kostýmy je řadí spíše do bezčasých padesátých let.
Už Shakespearem vystavěný koncept „divadla na divadle“ dostává v Deanově operním uchopení další rozměr „zvukového divadla“. Hudba se tu proměňuje od kakofonických pasáží ke vzdušným, poklidným momentům. Součástí jsou i muzikanti rozsazení v publiku, elektronické nástroje či akordeon, zvukově modifikované tam-tamy, ale také mimohudební předměty jako smirkový papír.
Moderní uchopení slavného díla je závěrečným kinopřenosem letošní sezóny MET: Live In HD. Program na příští sezónu už byl zveřejněn. V plánu jsou klasiky jako Verdiho La traviata, Wagnerův Lohengrin či „mozartovské finále“ v podobě Kouzelné flétny a Dona Giovanniho, ale i moderna, např. Hodiny Kevina Putse. Fanoušci opery se mohou těšit celkem na deset přenosů. Sezónu zahájí Médea 22. října.
http://www.metopera.cz/.
https://www.facebook.com/vicnezfilm
