31.10.2022 09:16

Popravenou herečku Annu Letenskou připomíná u kladenského divadla pamětní dlaždice

Popravenou herečku Annu Letenskou ode dneška připomíná u kladenského divadla pamětní dlaždice. Na zdejší scéně Letenská působila v sezoně 1935/1936. Nacisté ji zavraždili 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Jejím posledním snímkem byla komedie Přijdu hned, měla premiéru až po hereččině smrti. Autorem návrhu pamětní dlaždice je sochař a malíř Zdeněk Manina. Vznikl také komiks věnovaný životu Letenské vytvořený studentkou kladenského gymnázia Barborou Müllerovou. ČTK to při slavnostním odhalení bronzové dlaždice řekla Marcela Šmejkalová, která je knihovnicí v kladenském gymnáziu a věnuje se i tamějšímu dramatickému kroužku.

Bližší informace k angažmá Letenské v Kladně se nepodařilo zjistit ani v divadelním archivu. "Jediné, co se dá dohledat, že tu byla ona i její sestra v angažmá," uvedla Šmejkalová. Bližší fakta, například o rolích, známá nejsou.

Müllerová je autorkou návrhu pamětní placky věnované Anně Letenské, kterou dostali účastníci dnešní akce a za komiks zachycující životní příběh herečky je nominovaná na Cenu hejtmanky Středočeského kraje. "Je to můj první větší projekt," řekla ČTK Müllerová, která se snažila o Letenské zjistit maximum informací. V malování by chtěla i do budoucna pokračovat.

Do Kladna dnes také přijela pravnučka Letenské Dobromila Darnadyová, která žije ve Zlíně. "Je to krásná vzpomínka. Já za celou rodinu moc děkuji, že si někdo vzpomněl," okomentovala dnešní odhalení pamětní dlaždice. Herečku zná jen z fotografií a vzpomínek své babičky, která si vzala syna Letenské Jiřího. "Ze vzpomínek její maminky (Letenské pozn. ČTK), Marie Svobodové, která později byla i třeba v Národním divadle v Praze, tak víme, že Andula byla živá, veselá, že milovala život," doplnila Darnadyová.

Gymnázium a divadlo podle Šmejkalové dlouhodobě spolupracují v rámci fungování dramatického kroužku. Osud herečky si studenti každoročně připomínají ve škole a pro dnešní akci nachystali i tematickou výzdobu. Někteří také byli v pondělí v koncentračním táboře Mauthausen uctít památku 262 Čechů a Češek, kteří tam byli před 80 lety popraveni.

Kromě odhalení pamětní dlaždice dnes divadlo uvedlo představení z období Heydrichiády Jak jsem potkal Ďábla, které je poctou spisovateli a novináři Otu Pavlovi.

Film Přijdu hned dokončila Letenská už v době, kdy byl její manžel Vladislav Čaloun zatčen za pomoc rodině lékaře, jenž ošetřoval jednoho z parašutistů, kteří zabili říšského protektora Reinharda Heydricha. Po dokončení filmu zatkli začátkem září 1942 i Letenskou. Čaloun byl popraven v roce 1943.

Prvorepubliková herečka pocházela z divadelnické rodiny. Narodila se 29. srpna 1904 v Nýřanech na Plzeňsku. Na jevišti vystupovala od dětství, prošla divadly v Českých Budějovicích, Olomouci, Bratislavě a Kladně, od poloviny 30. let se usadila v Praze a mezi roky 1939 a 1942 patřila k výrazným tvářím Vinohradského divadla. Po příchodu do metropole se tato herečka s velkým komediálním talentem uplatnila i u filmu, byť jen v menších rolích. Její jméno dnes nesou ulice v Praze a Ostravě, v Divadle na Vinohradech je umístěna pamětní deska s bustou. Herečkou se stala i její sestra Růžena Nováková.

Autor článku: ČTK: sbe, rdo; Foto: Monika Urbanová

Popravenou herečku Annu Letenskou připomíná u kladenského divadla pamětní dlaždice

Zprávy

09.09.2025

Nová výstava v Českém muzeu hudby je věnována operní pěvkyni Soně Červené

Nová výstava v Českém muzeu hudby je věnována jedné z nejvýznamnějších osobností české i světové hudební scény, operní pěvkyni Soně Červené, u příležitosti stého výročí jejího narození. Tento výstavní projekt nabízí jedinečný pohled na život a tvorbu umělkyně, která svou mimořádnou barvou hlasu, širokým hlasovým rozsahem a nezaměnitelným charismatem ovlivnila pěvecké umění po celém světě.

08.09.2025

Nová publikace NIK se věnuje scénografce Janě Prekové

Národní institut pro kulturu (NIK) vydává monografii představující významnou českou scénickou a kostýmní výtvarnici, vizuální umělkyni, pedagožku a kurátorku Janu Prekovou, jejíž tvorba reprezentuje experimentální a inovativní přístup na poli české scénografie v uplynulých více než čtyřiceti letech. Kniha obsahuje bohatý obrazový materiál, návrhy, kresby, pracovní skici a množství fotografií.

08.09.2025

Pražští radní odvolali z funkce ředitele Studia Ypsilon Karla Františka Tománka

Pražští radní odvolali k dnešnímu dni ředitele Studia Ypsilon Karla Františka Tománka. Ve funkci byl od 1. března, plánoval propojení divadla a Divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU). Řízením městské příspěvkové organizace radní pověřili zástupkyni ředitele a vedoucí ekonomku Blanku Pechovou. Tománkovi vytýkají především chyby v hospodaření a nenaplnění klíčové části jeho koncepce.