Koně se také střílejí – zlínské divadlo představí taneční maraton na život a na smrt

Šest hereckých párů tančících na jevišti Velkého sálu za doprovodu živé kapely. Nekonečný taneční maraton, při kterém by člověk vypustil duši. Ale právě tento tanec možná pomůže přežít čas hospodářské krize. Po adaptaci slavné novely Horace McCoye z roku 1935, která nás přenese do Ameriky třicátých let, sáhli v Městském divadle Zlín. Koně se také střílejí v režii Jakuba Nvoty mohou zlínští diváci vidět v premiéře v sobotu 25. února v 19 hodin.

Někdejší Divadlo pracujících Gottwaldov bylo vůbec prvním českým divadlem, které přivedlo tuto prózu na jeviště. V komorní verzi pod názvem Koně se přece střílejí ji v Divadélku v klubu režíroval tehdejší kmenový režisér divadla František Houdek. Inscenace měla premiéru před 45 lety 16. února 1978.

Autorkou současné adaptace knihy je slovenská dramaturgyně Miroslava Čibenková, která knihu upravila pro trnavské divadlo v osmdesátých letech. Její syn, slovenský režisér Jakub Nvota, má k tehdejší inscenaci silný emoční vztah, i proto si adaptaci zvolil jako základ pro inscenaci Městského divadla Zlín.

Podle něj může hra být právě v dnešní době sociální nestability a životních nejistot silným diváckým zážitkem: „Kone“ a ich príbeh sú spojené s veľkou hospodárskou krízou, ktorá priniesla aj zábavu pri sledovaní zúfalcov – tanečníkov, ktorí sa snažia v ohrození života vyhrať akúsi iluzórnu finančnú čiastku, aby si zlepšili svoj život. Publikum dychtivo sleduje, či to vôbec prežijú. To sú rímske hry, súmrak ríše, pád civilizácie. Vtedy kríza pomohla na svet druhej svetovej vojne. Myslím, že všetci máme obavy, čo prinesú krízy dnešné. Tá hospodárska, ekologická a stále viac a viac sa pred nami otvára otázka – ako si uchovať nádej, dôstojnosť, ako zostať človekom zoči voči tak obrovskému úpadku. „Kone“ si tie otázky kladú. 

I dramaturg titulu Vladimír Fekar vnímá, že ve hře se skrývá aktuální podobenství: “Za něčím se stále dereme, toužíme po naplnění a dosáhnutí cílů, nevíme často, jak žít naše skutečné životy. Nosíme před společností masku, něčím se obelháváme, před něčím utíkáme. Inscenace Koně se také střílejí bude metaforou složitého životního údělu. Věřím, že v mozaice tanečních párů diváci najdou místa, která je rozesmějí i dojmou.“

Diváci Velkého sálu pocítí boj tanečníků na parketu i mimo něj. Podle návrhu slovenského scénografa Toma Cillera je vystavěn pojízdný taneční parket, prostor pro živou kapelu a šatny co nejblíže divákům. Hudební stránku inscenace má pod svými křídly zkušený hudební skladatel Mario Buzzi, jehož hudba moderním způsobem zpracovává dobové šlágry třicátých let. Do umění swingu, charlestonu a dalších tanců zasvětil herce slovenský choreograf Lacko Cmorej. Charakterem pohybu se snažil podpořit rozdílnost párů, které se maratonu účastní. Kostýmy Miriam Struhárové ponechávají příběh v období velké hospodářské krize.

Velké herecké příležitosti se dostane Martě Bačíkové v roli Glorie, Gustavu Řezníčkovi v roli Roberta, Pavlu Vackovi v roli moderátora maratonu Rockyho nebo hostujícímu Janu Holcmanovi v roli parketového rozhodčího Rola Peterse. Jako taneční páry se v inscenaci objeví Radoslav Šopík a Eva Daňková, Radovan Král a Milana Gorská, Petra Králová a Adam Kořán, Josef Koller a Marie Vojtěchová a Luděk Randár s Tamarou Kotrbovou. V roli divačky paní Laydenové diváci uvidí Helenu Čermákovou, ošetřovatelku a zdravotní sestru ztvární Jana Tomečková. Tvůrci vědí, že podobně jako v tanci bude i pro vyznění inscenace nejpodstatnější dokonalá herecká souhra.

„Chcel by som aby sa ponorili do príbehu. Ten je katarzný. Nekončí happyendom, ale očisťuje,“ uzavírá režisér Jakub Nvota.

https://divadlozlin.cz/predstaveni/kone-se-strileji/