České divadlo V Divadle Archa je k vidění výstava fotografií z tajných vstoupení Mina Tanaky v 80. letech v jeskyních na Moravě V Divadle Archa je k vidění výstava fotografií z tajných vstoupení Mina Tanaky v 80. letech v jeskyních na Moravě
Když slavný japonský tanečník Min Tanaka uváděl v roce 1992 svou velkolepou choreografii Svěcení jara v pražském Národním divadle a ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, málokdo si uvědomoval, že jeho předcházející návštěvy v Československu nesměly být pořádány oficiálně. Přijížděl jako turista. V Praze několikrát tančil v tehdejší oáze alternativní kultury v klubu Na Chmelnici pro spiklenecké publikum, které se sjíždělo na základě zpráv od úst k ústům. Ještě menší okruh zasvěcených měl povědomí o dvou Tanakových vystoupeních ve Zbrašovských aragonitových jeskyních v Teplicích nad Bečvou. Atmosféru těchto představení přiblíží výstava fotografií z pozůstalosti Vlastimila Oli Helcla nazvaná Tajně: Min Tanaka v letech 1985 – 1988. Ve foyer Divadla Archa bude k vidění od 10. listopadu do 19. prosince, kdy Min Tanaka bude tančit v posledním představení divadla, které společně s Johnem Calem v roce 1994 otevíral.
Někdejší disident a fotograf Vlastimil Oli Helcl pracoval v letech 1977 – 1989 ve Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou a vytvořil z nich centrum nezávislé kultury. Pořádal tam polooficiální koncerty nebo výstavy Olbrama Zoubka, Evy Kmentové i Jozefa Jankoviče. Když Min Tanaka přijel v roce 1985 do Prahy podruhé, oslovil Vlastimila Helcla nynější ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab, zda by neuspořádal v jeskyních představení Tanaky se členy taneční skupiny Mai Juku. Tehdejší představení vidělo 60 diváků, více kapacita jeskyní nedovolila.
„Min spolu se svými tanečníky vedl konspirativně pozvané diváky kamennými sály podzemí. Ve skalních štěrbinách, na útesech, nad hladinou podzemních jezer těla tanečníků vytvářela obrazy, které se zvláštním způsobem dotýkaly našeho podvědomí. Finální scéna se odehrávala v obrovském dómu na nejhlubším dně jeskyní. Jako by nám tehdy Min chtěl říct: I tady se dá žít,“ vzpomíná na vystoupení Ondřej Hrab.
O tři roky později se Min Tanaka a členové Mai Juku do Zbrašovských jeskyní vrátili. Tentokrát představení v útrobách jeskyně začalo. Nazí tanečníci v jeho závěru vyvedli diváky ven, do otevřeného prostoru u řeky Bečvy pod zářící vysoké stromy. „Psal se rok 1988, do revoluce zbýval rok, všichni jsme tehdy cítili, že přichází čas vyrazit z podzemí ven. Veřejně!“, doplňuje Hrab.
Nikdy neviděné fotografie, které rodina Vlastimila Oliho Helcla objevila v jeho archivu, připravila pro výstavu kurátorka Zuzana Korábová s fotografem Alešem Mynářem. Do kolekce začlenili nejen obě představení v jeskyních ale i následná vystoupení Mai Juku v klubu Na Chmelnici. Expozici doplňuje projekce dokumentárních snímků ze zákulisí Tanakovy návštěvy. Objevují se na nich kromě japonských tanečníků, japanologové Petr Geisler, Helena Honcoopová, Martin Vačkář, divadelníci Jan Borna, Jana Svobodová, Tomáš Žižka, Petr Oslzlý, překladatel a první polistopadový primátor Prahy Jaroslav Kořán, hudebníci Iva Bittová a Pavel Fajt, divadelní fotograf Jaroslav Krejčí a mnoho dalších, kteří s Tanakou cestovali na Moravu a účastnili se setkání po představeních.
Oli V. Helcl (1953 – 2017) se narodil v Přerově, mládí prožil v Olomouci a většinu života v Hranicích. Od roku 1977 působil jako zástupce vedoucího a pak jako vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní, kde organizoval koncerty, výstavy a umělecké happeningy. V roce 1989 se stal vůdčí osobností Sametové revoluce na Hranicku, šéfredaktorem a vydavatelem týdeníku Přehled. Ve vlastním designovém Studiu 2H se věnoval grafickým návrhům a typografii.
