Call for Papers pro další číslo Divadelní revue
Tělo v umění
Výzvy současných body-based arts
editorka čísla: Jitka Pavlišová
Dějiny zkoumání lidského těla jsou čtením pozpátku: od jeho povrchového objevování přes anatomii až ke klasifikaci genomu, nebo od mystického přes biologické k sociologickému uchopení a tak dále. Všechny pokusy toto tělo rozšifrovat se pak odbývají na základě četby v různých vrstvách za sebou poskládaných textů. Teprve dešifrováním a kritickou reflexí určité znakové vrstvy se tyto texty stanou transparentními a odhalí, co se skrývá pod nimi.
Tímto výstižným metaforickým příměrem začíná rakouský taneční teoretik Helmut Ploebst ve své publikaci No wind. No word: Neue Choreographie in der Gesellschaft des Spektakels (2001: 241) kapitolu týkající se mediality těla a jeho současných variant. Poukazuje tak především na svébytný způsob čtení těla, který se konstruuje a rozvíjí v jednotlivých údobích dějin lidstva a prostřednictvím různorodých kulturních entit. A právě na základě těchto variabilních podob čtení těla lze poznat specifické existenční podmínky kultur a charakteristické znaky jednotlivých epoch a regionů. Tělo a způsob, jak je v umělecké tvorbě (sebe)prezentováno a (sebe)tematizováno, vždy současně odráží i jeho zasazení do konkrétních existenciálních, kulturních a sociálněpolitických kontextů, a můžeme je tedy bez nadsázky považovat za nástroj diagnózy doby.
Je až alarmující, jak je toto nazírání těla a skrze tělo v současnosti naléhavě tematizované. Po expanzi poststrukturalistických teorií fragmentarizovaného subjektu, dekonstrukce a destrukturalizace těla a konceptů flexibilních identit v otázkách a výzkumu týkajících se lidské tělesnosti čelíme ještě převratnějším výzvám. Souvisejí s existencí člověka v globalizovaném, medializovaném a v posledních dekádách i výrazně virtualizovaném světě a rovněž s debatami týkajícími se biotechnologií a genetického inženýrství. V oblasti současných humanitních věd jsou tyto jevy nazírány svébytným, výrazně civilizačně kritickým prizmatem, a lze je souhrnně označit jako přechod subjektu do stavu transhumanity. Toto vědomí může implikovat až provokativní otázku: Kolik těla dnes ještě vůbec potřebuje člověk?
Pro připravované číslo uvítáme příspěvky různých vědních disciplín, které přímo vycházejí z výzkumu uměleckých druhů a forem zakládajících se na lidském těle a které zároveň napomáhají posílit a rozšířit stávající vědecký diskurz o rozličných modifikacích a transformacích tělesnosti v oblasti performing arts. Přivítáme studie věnované rozmanitým uměleckým strategiím zkoumajícím lidské tělo a to, jak jimi člověk uchopuje, poznává a ověřuje svoji existenci i tento svět.
Studie se všemi náležitostmi posílejte editorce čísla na adresu jitka.pavlisova@upol.cz do 30. listopadu 2024 a texty spadající do ostatních rubrik do konce roku 2024. Případné dotazy směřujte prosím k editorce.
Těšíme se na vaše příspěvky!
Aktuální výzvy Divadelní revue
