Otello – největší italská operní tragédie na jevišti Státní opery
Do Státní opery se po téměř deseti letech vrací nejslavnější italská operní tragédie – Verdiho Otello. V režii Martina Čičváka a v hudebním nastudování Andrije Jurkevyče na diváky čeká strhující drama plné lásky, žárlivosti a intrik s hvězdným mezinárodním obsazením. Premiéry proběhnou 26. a 29. září 2024.
Slavné operní drama vzniklo geniálním spojením Verdiho hudby a Shakespearovy tragédie. Pro režiséra Martina Čičváka je Otello po Macbethovi další operní režií na Shakespearovy motivy. „Pro mne je v této opeře rovnou pět Shakespearových děl – nejenom Othello, ale i Bouře, Macbeth, Richard III. a dokonce i Král Lear. Otella považuji za obsahově neuvěřitelně nabité dílo. Je to taková svébytná galaxie – občas mám pocit, že inscenuji metafyziku. Kulturních střetů a konfliktů v této opeře najdeme téměř tolik jako v dějinách lidstva. Verdi je opravdu silným konkurentem přírodě. A podle mě vítězným,” shrnuje své dojmy z Verdiho předposlední opery Martin Čičvák.
Po hudební stránce je Otello mistrovským dílem s plasticky vykreslenými charaktery, kde velkolepé sborové scény střídají intimní lyrická místa. „Otello je Verdiho pozdní a nejhlubší opera, která v sobě spojuje hudební a dramatické divadlo. Způsob, jakým Verdi vyjadřuje hudební myšlenky a vývoj událostí v libretu Arriga Boita, patří k vrcholům italské opery. Za svou třicetiletou kariéru diriguji tuto operu poprvé a poprvé jsem se setkal s tak složitým dílem. Nejtěžším úkolem pro mě bylo vystavit drama s přihlédnutím ke všem faktorům: hudbě, prostoru i dynamice a zároveň s ohledem na možnosti představitelů hlavních rolí. Jejich úkolem je vytvořit toto hudební universum zvané Otello,” přibližuje hudební ředitel Státní opery Andrij Jurkevyč.
Verdi napsal Otella až 16 let po Aidě, která měla světovou premiéru na konci roku 1871 v Káhiře. Přestože Aida byla velmi úspěšná, rozhodl se Verdi svou kariéru skladatele ukončit. Verdiho nakladatel Giulio Ricordi ale využil skladatelova obdivu k Shakespearovi, přizval ke spolupráci libretistu Arriga Boita a Verdimu nabídl libreto, které šlo těžko odmítnout. „Verdi považoval Boitovo libreto za nejlepší v celé své operní kariéře. Byl přesvědčen, že s Boitem vytvořili mistrovské dílo – a nemýlil se. Premiéra 5. 2. 1887 v milánské La Scale byla naprostým triumfem a opera se okamžitě vydala na vítěznou cestu do světa,“ říká dramaturgyně Opery ND a SO Jitka Slavíková.
Národní divadlo bylo díky pohotovosti tehdejšího ředitele Františka Adolfa Šuberta a Verdiho favoritce, zpěvačce Tereze Stolzové, jedním z prvních divadel, kde byl Otello pouhých 11 měsíců po milánské premiéře uveden. V historické budově Národního divadla se odehrálo celkem 5 různých inscenací, naposledy zde Otello zazněl v roce 1966. V budově Státní opery byla opera inscenována poprvé v Novém německém divadle v roce 1911 v nastudování Pietra von Stermicha. Poslední inscenace z roku 1991 měla derniéru v roce 2015.
„Na první premiéru této sezóny nahlížím s velkým očekáváním. Verdiho Otello je jedním z největších děl operní historie. Hudební ředitel Státní opery Andrij Jurkevyč oslovil pro spolupráci skvělé české i zahraniční sólisty. Režisér Martin Čičvák se po úspěšné režii opery Macbeth (premiéra 2015) opět odvážně pouští do dalšího Shakespearova dramatu. Diváci se mohou těšit na intenzivní, krásné a dramatické představení,“ říká umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen.
Režisér Martin Čičvák ke spolupráci přizval svůj osvědčený inscenační tým – scénografa Hanse Hoffera, kostýmního výtvarníka Georgese Vafiase a choreografku Silviu Belákovou, se kterými již na scéně Státní opery vytvořil úspěšné inscenace Abrahamovy operety Ples v hotelu Savoy a Šostakovičovy opery Lady Macbeth Mcenského újezdu.
Náročnou titulní roli Otella ztvární ukrajinský tenorista Denys Pivnickij, který na sebe na scéně Státní opery upozornil již v Schulhoffových Plamenech nebo Šostakovičově Lady Macbeth Mcenského újezdu. V hlavní ženské roli Desdemony se představí moldavská sopranistka Olga Busuioc, Jaga ztvární polský barytonista Mikołaj Zalasiński. Těšit se můžete i na sólisty Opery Národního divadla a Státní opery Kateřinu Jalovcovou (Emilia), Martina Šrejmu (Cassio), Josefa Moravce (Roderigo) a další.
O představitelích hlavních rolí
Tenorista Denys Pivnickij se narodil v roce 1990 Charkově. Opernímu zpěvu doslova propadl v šesti letech, když dostal dárkem nahrávku koncertu tří tenorů z Caracallových lázní. V roce 2011 absolvoval Hudební školu Gněsiných v Moskvě a v roce 2016 Hudební akademii Claudia Abbada v Miláně. Představil se v Janově, Pise, Lucce, Livornu, Bussetu, Tiraně, Parmě, Pesaru, Roveretu, Petrohradě, Avignonu, Cagliari ad. Od roku 2011 žije v Miláně. V Praze debutoval v červnu 2022 jako Don Juan v opeře Plameny Erwina Schulhoffa ve Státní opeře. Poté zde ztvárnil ještě Cania v Leoncavallových Komediantech a Sergeje v Šostakovičově Lady Macbeth Mcenského újezdu.
Olga Busuioc vystudovala zpěv ve třídě své matky, mezzosopranistky Tatjany Busuioc, na Akademii hudby, divadla a výtvarného umění v Kišiněvě a poté pokračovala na Akademii v Modeně pod vedením Mirelly Freni. Je laureátkou několika světových pěveckých soutěží: Operalia Plácido Domingo, Soutěže Francisca Viñase v Barceloně, Stanisława Moniuszka ve Varšavě a Belvedere-Wettbewerb ve Vídni. Řadí se k výsostným interpretkám především italského a francouzského repertoáru. Hostovala v Teatro Real v Madridu, losangeleské opeře, Palau de les Arts Reina Sofía ve Valencii, Nizozemské národní opeře, Šanghajském velkém divadle, Státní opeře ve Stuttgartu nebo na slavném festivalu v Glyndebourne, kde se představila v roli Cio-Cio-San v Madama Butterfly. Ve Státní opeře debutovala stejnou rolí v roce 2020.
Otello
Hudba: Giuseppe Verdi (1813–1901)
Libreto: Arrigo Boito (1842–1918) podle dramatu Williama Shakespeara
Premiéry 26. a 29. září 2024 ve Státní opeře
Reprízy: 9. 10., 18. 10., 8. 11. 2024 | 2. 2., 7. 2., 16. 2. 2025
