21.11.2024 13:04

Poslední premiérou Městského divadla Brno v tomto roce bude komedie Bylo nás pět

V našem městě jsou dva bijáky a v obou se hraje velice skvostně. Jeden je v Národním domě, druhý pak v Lidovém domě a hraje se v sobotu a v neděli. (…) My hoši, co spolu mluvíme, nechodíme do Národního domu, jelikož jsou tam okna vysoko, ale chodíme do Lidového domu, tam jsou okna nízko. To jeden z nás zaplatí vstupné, a když v sále zhasnou, pak oknem pomůže těm druhým dovnitř, abysme nemusili platit. Jelikož za tu korunu, co nám doma dají na biják, si raději koupíme pendrek nebo cucavou štangličku nebo mejdlíčko nebo sladké kaničky. Takové chodění do bijáku vynalezl Zilvar, jelikož by mu tatínek nikdy nedal korunu na vstupné. Tak my si sedíme a velice se nám to líbí, protože je to zadarmo. A udělali jsme to mockrát, a bylo nás pět.

Poznáváte? Jak by ne! Takto promlouvá Péťa Bajza, vypravěč a protagonista jedné z nejpopulárnějších českých knih (za osmdesát let od prvního vydání vyšla téměř čtyřicetkrát!), posledního literárního díla melancholického humoristy Karla Poláčka, útlé novely Bylo nás pět. Poláček tuto rozvernou idylu sepisoval paradoxně v chvílích nejtěžších, jako ostrakizovaný žid za druhé světové války odevzdaně čekající na případný transport do koncentračního tábora, z něhož se už nevrátil. Jeho trvale nejúspěšnější kniha vyšla až posmrtně. O její trvalou popularitu se postaralo jak kongeniální rozhlasové čtení Františkem Filipovským, tak pozdější televizní seriál scenáristy Ondřeje Vogeltanze a režiséra Karla Smyczka.

Mozaika epizod dětství na nejmenovaném maloměstě (v němž ovšem snadno poznáme Poláčkův rodný Rychnov nad Kněžnou) zahrnuje Péťova přísného tatínka, laskavou maminku, protivné příbuzné a energickou služku Kristýnu řečenou Rampepurda, také ovšem zbylé kamarády z titulní pětice – Tondu Bejvala, Édu Kemlinka, Čeňka Jirsáka a Zilvara z chudobince – a další rázovité maloměstské figurky včetně zapšklého nepřítele vší zábavy pana Fajsta. A také cukrářovu dceru Evičku Svobodovou, která se malému Bajzovi tak líbí, protože krásně voní po vanilkovém cukru…

To všechno naleznete i v naší chystané inscenaci, pro kterou připravili původní dramatizaci Mikoláš Tyc a Jan Šotkovský, kteří jsou také režisérem a dramaturgem inscenace. Položili důraz především na událost, jakou je na poklidném maloměstě příjezd exotikou vonícího cirkusu, ale i na lásku Péti Bajzy k „pokleslé“ literatuře, jejíž optikou pak vidí svět kolem sebe.

Realizační tým pak dále tvoří Marek Cpin (scéna a kostýmy), Robin Schenk (hudba) a Anna Korba Vanacká (pohybová spolupráce). V úloze pětice kamarádů se představí Libor Matouš (Petr Bajza), Jiří Daniel (Antonín Bejval), Ondřej Halámek (Éda Kemlink), Marek Hurák (Čeněk Jirsák) a Jakub Uličník (Zilvar), doplněni Michalem Isteníkem (Tatínek Bajza), Evelínou Studénkovou (Maminka Bajzová), Zdenou Herfortovou (Vařeková), Miloslavem Čížkem (Pan Fajst), Nikol Wetterovou (Rampepurda), Barborou Remišovou (Evička) a dalšími. Premiéra inscenace proběhne na Činoherní scéně 7. a 31. prosince 2024.

 

Autor článku: Kateřina Vižďová

Poslední premiérou Městského divadla Brno v tomto roce bude komedie Bylo nás pět

Inscenace

10.06.2025

Slovácké divadlo čeká poslední premiéra před letními prázdninami. Uvede Shakespearovu komedii Sen noci svatojánské

Už tuto sobotu čeká Slovácké divadlo poslední premiéra před letními prázdninami. A protože letos slaví 80. narozeniny, nemůže v programu chybět největší dramatik všech dob William Shakespeare. Divadelníci zvolili jednu z jeho nejslavnějších a nejpovedenějších komedií Sen noci svatojánské. Premiéra proběhne přesně deset dnů před skutečnou Svatojánskou nocí, která připadá na 24. června.

10.06.2025

Činohra Národního divadla moravskoslezského uzavře sezonu premiérou venkovské tragédie Federica Garcíi Lorcy Krvavá svatba

Nová inscenace lyrické venkovské tragédie Federica Garcíi Lorcy KRVAVÁ SVATBA v režii Martina Františáka bude 14. června poslední činoherní premiérou sezóny Národního divadla moravskoslezského. Krvavá svatba patří mezi zásadní dramata 20. století a je vrcholným dílem španělské jevištní poezie. Vypráví o zapovězené lásce, které vzhledem k rodinnému původu zamilovaných i problémům mezi rody nemůže být oficiálně požehnáno.

09.06.2025

Platforma Temporary Collective vystoupí v Galerii Rudolfinum. Uvede taneční sóla i workshop pro veřejnost v nové výstavě Iván Argote: Radical Tenderness

Nezávislá umělecká platforma Temporary Collective společně s Galerií Rudolfinum připravují výjimečné setkání současného výtvarného umění a živé performance. V rámci výstavy Iván Argote: Radical Tenderness ožije Galerie Rudolfinum  sérií tanečních událostí v podání Terezy Ondrové  a Temporary YOUNG. Projekt s názvem Radical Tenderness v pohybu nabídne ve dnech 14.–17. června čtyři taneční sóla a jeden workshop, které promění výstavní prostory v místo živé zkušenosti – prostor sdíleného pohybu, paměti a péče.