14.01.2025 17:17

A studio Rubín uvede inscenaci Fakani režiséra Ondřeje Štěfaňáka. V adaptaci Pasoliniho Darmošlapů divákům přiblíží téma ukradené budoucnosti

Jaký může být svět blízké budoucnosti, který zanecháme našim dětem? Jaké vztahy, vzory chování a hodnoty jim vštěpujeme? Jaké mají šance děti a dospívající narození do krutého prostředí? Na tyto otázky hledá odpověď druhá premiérová inscenace sezony Mizení v A studiu Rubín – Fakani. Ta vznikla jako svébytná adaptace provokativního románu Darmošlapové spisovatele a filmového režiséra Piera Paola Pasoliniho. Inscenaci oživí prvky vzniklé spoluprací s dětmi ze sousedského domu a komunitního centra Libuše v Litvínově-Janově. Autor adaptace a režisér Ondřej Štefaňák do rolí fakanů obsadil Anežku Šťastnou, Vojtěcha Hrabáka a Ondřeje Pavelku. Premiéra se uskuteční 7. února.

Novela Ragazzi di vita provokativního italského autora Piera Paola Pasoliniho vzbudila kontroverzní reakce především kvůli své otevřenosti a bezvýchodnosti, s jakou líčí životy mladíků potulujících se poválečným Římem po druhé světové válce. Interpretace režiséra Ondřeje Štefaňáka Fakani má záměr text předlohy tematicky otevřít a posunout ho do velkoměstského prostředí blízké budoucnosti.

Štefaňáka zajímá, kam směřuje vzestup současných fašizujících tendencí, sílící geopolitické napětí a narůstající klimatická krize. Pokládá si otázku, jakou společnost zanecháme nové generaci. Bude to svět v totálních troskách, ve kterém bude přežití podmíněno nekontrolovatelným násilím? A co v současné společnosti můžeme dělat proto, aby naše města nezůstala vybombardovaná se sirotky ponechanými brutálnímu prostředí? Fakani v tomto případě vyznívají jako varovný vzkaz z blízké budoucnosti a věčné město Řím se stává metaforou rozbité společnosti.

„Téma nejmladší generace, která se snaží nalézt místo ve světě, mě dlouhodobě zajímá. Darmošlapové nabízí surovou zprávu o vlčích dětech fašistické Itálie. Přál bych si, aby měl divák unikátní možnost se s těmito fakany potkat, aby se před nimi rozprostřel jejich svět brutální i komický. Zároveň vnímám celou interpretaci jako varování před ztrátou empatie a solidarity. V takovém světě přece nechceme, aby naše děti vyrůstaly,“ mluví o své motivaci režisér Ondřej Štefaňák.

Součástí inscenace  jsou, kromě Pasoliniho románu, také konkrétní výstupy, které vznikly z úzké spolupráce s dětmi z dětského domova v Hoře Sv. Kateřiny a ze sousedského domu a komunitního centra Libuše v Litvínově-Janově. „Vyrůstala jsem v mostecké oblasti a mám k ní dodnes blízko. Věřím, že pokud chceme iniciovat pozitivní společenskou změnu, vždy je třeba začít u sebe. Proto máme obrovskou radost, že se nám s Petrem Globočníkem, zakladatelem komunitního centra Libuše, podařilo navázat spolupráci. On je totiž tím reálným pozitivním vzorem, který svou činností ukazuje, že změna je možná.  A my jako umělci s dětmi ze znevýhodněných podmínek komunikujeme nejen v rámci inscenace, kde jsou spoluautory scénografie, hudby i textů, ale následující měsíce za nimi budou dojíždět různí spolupracovníci Rubínu a pořádat pro ně workshopy od herectví, přes scénografii, hudbu až po divadelní režii, “ komentuje spolupráci Lucie Ferenzová, umělecké šéfka A studia Rubín.

Štefaňák je autorem adaptace a současně i scény. Pracuje nejen s vlivy poválečného futurismu, ale také s kresbami a texty dětí z dětského domova a vyloučené lokality. Brutální prostředí Pasoliniho předlohy je zachováno, zároveň je ale aktualizováno o současný jazyk, který je s tímto světem přímo spjat. Ostrý slovník se stává prostředkem, který divákovi lépe umožní proniknout do světa zlodějů, rváčů, sirotků a dětí, které na ulici vyrůstají bez pozitivních vzorů. Italské reálie odsouvá do pozadí, ale pracuje s velkoměstským prostorem, který Pasolini nabízí.

Páteří textu adaptace se stává Kudrnkův příběh, skrz který diváci proniknou mezi ostatní fakany. Spíše než chronologické vyprávění Štefaňáka zajímá fragmentární podoba textu. Věkový rozptyl fakanů a téma chybějících vzorů a nejisté budoucnosti vedly Štefaňáka k obsazení herců v odlišném věku i genderu. Kudrnku, Naďu, Marcela, Ameriga, Filcku, Votravu, Alvara nebo Fiškuse ztvární Anežka Šťastná, Vojtěch Hrabák a Ondřej Pavelka. Autorkou kostýmů je Matilda Tlolková, která výrazným výtvarným gestem umocní expresivitu i vtip inscenačního výkladu. Za zvukovou stopou stojí autor a hudební producent Matěj Šíma a Štěpánka Todorová s Alenou Novotnou z uskupení Hihihahaholky. V základu rappů a beatů jsou opět výsledky workshopů s dětmi z Libuše. Inscenaci dramaturgují Lucie Ferenzová a Dagmar Fričová. Oznámené reprízy se uskuteční 10. a 25. března.

www.astudiorubin.cz

 

Autor článku: Pavla Umlaufová

A studio Rubín uvede inscenaci Fakani režiséra Ondřeje Štěfaňáka. V adaptaci Pasoliniho Darmošlapů divákům přiblíží téma ukradené budoucnosti

Inscenace

02.04.2026

Činoherní klub v inscenaci Radostný výlet spojí dvě aktovky Thorntona Wildera

Pomíjivost života ukazuje inscenace Radostný výlet, která bude mít v pátek 3. 4. premiéru v pražském Činoherním klubu. Režisér Ondřej Sokol ji pojal jako antiiluzivní divadlo a herci v něm pracují s postavou jako s tématem s cílem ukázat, v čem je divadlo neopakovatelné. Během představení sestávajícího ze dvou aktovek, které napsal ve 20. letech 20. století americký dramatik Thornton Wilder, se na jevišti odehraje několik lidských osudů.

02.04.2026

Horácké divadlo Jihlava představuje premiéry nadcházející sezóny 2026/2027

Horácké divadlo Jihlava vedle původní české tvorby nabídne v 87. sezóně také silnou literární předlohu, novou interpretaci klasiky, hudební komedii z blízké budoucnosti a známý muzikálový titul. Prvním z titulů nové sezóny bude Anna Pammer v režii Michala Zetela. Další položkou na repertoáru bude Bílá velryba Hermana Melvilla v režii Ondřeje Štefaňáka,

01.04.2026

Janáčkova opera Národního divadla Brno uvede poprvé Händelovu operu Agrippina

Zapomeňte na předvídatelné hrdiny, nastala éra antihrdinů. Jejich lži a intriky jsou v Händelově opeře Agrippina v hlavní roli. Čeho je Agrippina schopna, aby získala císařský trůn pro svého syna Nerona? Agrippina bude na brněnském jevišti uvedena poprvé, a to v již osvědčené spolupráci se skvělým barokním orchestrem Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse, v režii Martina Glasera, v poutavé scénografii Petra Vítka a s atraktivními kostýmy Martina Chocholouška.