10.04.2025 10:22

La traviata v Moravském divadle Olomouc: Verdiho klasika jako příběh o lásce a kapitalismu

Moravské divadlo Olomouc připravuje premiéru opery La traviata, jednoho z nejznámějších děl Giuseppe Verdiho. Režisér Michal Hába přichází s novým pojetím 170 let starého klasického příběhu, který zasáhne nejen operní nadšence, ale i diváky hledající současné společenské přesahy. Jeho inscenace La traviaty odhaluje tragický milostný příběh, ale také tvrdou realitu sociálních nerovností v kapitalistickém světě. La traviata je čtvrtou operní premiérou a zároveň poslední v sezoně pod vedením umělecké šéfky Veroniky Kos Loulové. Premiéra se uskuteční v pátek 11. dubna 2025.

La traviata jako kritika společnosti

"La traviata mě zaujala svým příběhem. Může se zdát jako banální romance, ale lze ji také vnímat jako příběh o vykořisťování člověka ve světě plném sociálních nerovností. Violetta je postava, která má jednu svobodu: buď zemře hlady, nebo bude prodávat práci svého těla. Pro mě to tedy není jen příběh o lásce, je to příběh o lásce a kapitalismu” vysvětluje režisér Michal Hába. Hlavní hrdinka Violetta Valéry není pouze romantickou postavou, ale také zastupuje všechny ženy, které společnost vyloučila pro jejich nezávislost a odhodlání se nepřizpůsobovat dobové morálce. Režijní koncepce se proto soustředí na zobrazení společenských tlaků, které Violettu postupně ničí. Je to nejen tlak patriarchální morálky, ale i ekonomická a sociální realita, která definuje možnosti každého jednotlivce.

Vizuální pojetí a symbolika

Výprava inscenace, za kterou stojí renomovanní výtvarníci Dragan Stojčevski a Adriana Černá, pracují se silnými vizuálními symboly. „Dominantním prvkem v prostoru jsou dvě odlišná zobrazení ženy. První je velký portrét současné ženy, který vypadá jako reklamní fotografie. Fotografie má vynechané oči, čímž vzniká černý průhled skrze tvar, do kterého se objevují sólisté a členové sboru. Dalším zobrazením je reprodukce dobové malby J.-F. Milleta "Sběračky klasů", namalovaná čtyři roky po premiéře opery. Obraz také ukazuje na znevýhodněnou pozici žen v 19. století, které shromažďují zbytky sklizně, jež byla v té době považována za formu žebraní,“ uvedl Stojčevski. Scénografie reflektuje nejen Violettin osobní boj, ale i širší společenské souvislosti. "Nehledali jsme realistickou scénografii, ale spíš univerzální odcizený prostor, který evokuje něco mezi bankou a galerií. Banka je symbolem odosobněné směny, galerie zase místem, kde se umění stává postmoderním designem, komoditou. Zlatý býk na scéně odkazuje k Wall Street a dravosti kapitalismu, ale také k dionýsovské oběti a falešnému bohu mamonu. A postava samuraje? Ta do příběhu vnáší motiv morální kázně a kodexu cti, který je pro Violettinu tragédii klíčový. Zároveň evokuje sebevraždu, kterou Violetta svým způsobem života de facto páchá,” přibližuje režisér Hába vizuální koncept inscenace.

Diváci se na jevišti mohou těšit i na taneční doprovod baletního souboru Moravského divadla pod vedením choreografky Cécile Da Costa.

Pro koho je inscenace určena?

Nová La traviata osloví nejen tradiční milovníky opery, ale i diváky, kteří hledají hlubší společenský přesah. Přestože jde o klasické operní dílo, jeho témata jsou dnes stejně aktuální jako v době jeho vzniku. Podle režiséra je Verdiho hudba fascinujícím kontrastem k tvrdosti příběhu. “V Traviatě je spoustu témat, která má dnes smysl vytáhnout, od zmíněné sociální nerovnosti, přes neviditelné násilí (nejen na ženách) až po “imperativ dneška” - neustále se bavit, konzumovat a pracovat. Zvýraznění těchto témat ale nejde na úkor hudby, naopak - inscenace se snaží hudbu a její výraz maximálně respektovat, nesnaží se ji nikde předběhnout, obejít nebo fungovat na její úkor.”

Hudební nastudování a pěvecké obsazení

O hudební nastudování inscenace se postaral šéfdirigent Tomáš Hanák. V roli Violetty se představí sólistka opery Helena Beránková v alternaci hostující Lada Bočková. Alfreda alternují Raman Hasymau a Luis Carlos Hernández Luque. A do třetice je třeba zmínit i Germonta otce, kde se představí Daniel Kfelíř a hostující Roman Vlkovič.

Orchestr Moravského divadla Olomouc pod taktovkou Tomáše Hanáka a Filipa Urbana slibuje autentický a emocemi nabitý hudební zážitek. Představení bude uvedeno v originálním italském znění s českými a anglickými titulky, aby bylo přístupné co nejširšímu publiku. „Traviata je jedním z nejkrásnějších hudebních šperků, jaký byl kdy vytvořen. Hlavním úkolem dirigenta i všech ostatních interpretů je předvést, nasvítit a vystavit tento skvost tak, aby jeho krása mohla naplno zazářit,“ uvedl dirigent Tomáš Hanák.

Premiéra opery La traviata v Moravském divadle Olomouc se uskuteční 11. a 12 dubna 2025.

 

Autor článku: Vlasta Pechová, foto: (c) Tereza Valnerová

La traviata v Moravském divadle Olomouc: Verdiho klasika jako příběh o lásce a kapitalismu

Inscenace

21.01.2026

Slovácké divadlo uvede jako první premiéru v tomto roce inscenaci Věci, o kterých vím, že jsou pravda

V sobotu 24. ledna se Slovácké divadlo i jeho diváci dočkají první letošní a netrpělivě vyhlížené premiéry. Inscenační tým režiséra Jana Holce totiž finišuje práce na intimním dramatu současného australského dramatika Andrewa Bovella Věci, o kterých vím, že jsou pravda.

21.01.2026

Radši shořet, než zřít pravdu: Divadlo DISK uvede portrét moderního populisty Biedermanna

První premiéra, s níž vstoupí Divadlo DISK do roku 2026, je zároveň čtvrtou a poslední možností vidět letošní absolventy katedry činoherního divadla pražské DAMU na této scéně. Pro tuto příležitost si režisér Lukáš Jeníček zvolil absurdní společenskou satiru Biedermann a žháři od švýcarského literáta Maxe Frische ve snaze poukázat na ustavičné riziko maloměšťácké přizpůsobivosti, která si nezadá s českým homolkovstvím a švejkovstvím.

21.01.2026

Představení Brokolice na Marsu je online: poslední díl skvělé trilogie Davida Drábka míří exkluzivně na Dramox

Na Dramox přibývá výjimečný titul současného divadla o kráse i tragédii stárnutí. Diváci se konečně dočkají věčně vyprodané komedie Brokolice na Marsu, která završuje příběhy postav Davida Drábka z předchozích Jedlíků čokolády a Velké mořské víly. Inscenace vznikla v Klicperově divadle v Hradci Králové, kde se na představení stojí fronty, a její záznam je nyní k vidění pouze na Dramoxu.