27.06.2025 11:49

První letošní číslo Divadelní revue zkoumá tělo a jeho uchopení v umělecké tvorbě

Právě vyšlo aktuální číslo Divadelní revue s názvem Tělo v umění. Věnuje se tělu a jeho širokospektrálnímu uchopení v performativní umělecké tvorbě. Tělo je tu oporou, nástrojem, konceptem, metodologií či prostě výzvou pro jeho nejrůznější tematizaci a reflexi. V čísle rezonují myšlenky nastupující generace expertek a expertů při výzkumu na tělo zaměřených performativních umění.

Zasazením do konkrétních existenciálních, kulturních a sociálněpolitických kontextů tělo slouží jako seismograf identit, vztahů a doby. V současném diskurzu humanitních věd je tělo nazíráno jako stěžejní nositel specifické zkušenosti a stává se důležitým zdrojem pro výzkumy spjaté s otázkami historie, paměti a poznání. Naše tělo zároveň odjakživa čelí nejrůznějším mechanismům, konstruktům, prekarizacím a kategorizacím, kterým jej lidská civilizace vystavuje.

Rubrika studie přináší interdisciplinárně zaměřené tělesné výzkumy, jež inovativně nazírají zkoumaná témata a ukazují dynamické změny pohledu na tělo vlivem kulturních či institucionálních rámování. Miriam Althammer prezentuje tělo ve vztahu k jeho vrstevnaté historii jakožto mobilní tělesný archiv. Přichází s inspirativní metodou výzkumu, v níž přepisy rozhovorů orální historie pojímá jako partitury. Josef Bartoš propojuje možnosti tanečního výzkumu s oblastí sportovní psychologie, z níž přejímá metody vztahující se k podpoře duševního zdraví. Tyto možnosti dále uplatňuje ve svém vědeckém výzkumu. Studie Elišky Raiterové zkoumá vztah mezi současnými participativními performancemi a prosociálním chováním. Vít Zeman nazírá z hlediska tělesnosti formát autorského čtení, konkrétně psychosomatický koncept Ivana Vyskočila. Amálie Bulandrová doplňuje spektrum studií o Růženě Vackové, v níž reflektuje její teoreticko-historický odkaz.

V dalších rubrikách jsou tělo a tělesnost nazírány z hlediska jejich rozmanitosti. Specifičnost rozmanitých těl je ohledávána jako dosud nedostatečně využitá a svébytná hodnota.
Jitka Vrbková a Vendula Kacetlová poukazují na potenciál souborů integrujících do své tvorby osoby s Downovým syndromem, případně s jinými mentálními znevýhodněními. Ester Trčková a Jitka Pavlišová na pozadí aktuální diskuze o problematice tzv. ageingu mapují přínos tvůrčího transgeneračního prolnutí tanečníků-performerů mladší generace se seniory.

Dotek či tělesnou blízkost jako inspirační zdroj tvůrčího procesu tematizuje text Petry Kolářové o umělecké metodě Étienna Decrouxa. Hledisko participativně orientované performance také kromě textů Kolářové a Raiterové prostupuje i rozhovor Petry Ježkové se scénografkou a pedagožkou – mimo jiné spoluzakladatelkou Ateliéru scénografie JAMU a Ateliéru tělového designu na FaVU VUT – Janou Prekovou. Kresby Jany Prekové zároveň celé číslo revue ikonograficky frázují.

V případové studii se Andrijana Trpković zaměřuje na provokativní tvorbu rakouské choreografky a performerky Florentiny Holzinger a zkoumá, jak Holzinger zpochybňuje tradiční vnímání ženského těla i normativní pohled na lidské tělo vůbec. Analýzou aspektů těla a tělesnosti v expresionistickém dramatu Sophie Treadwell Mašinérie (Machinal) se zabývá Terezie Šípová. Prostřednictvím úvah americké teoretičky Judith Butler osvětluje, v čem spočívá kritický vhled do fungování dobové patriarchální společnosti a mechanismů, jakými byly ženské tělo a identita konstruovány. Součástí příspěvku je také otištění autorčina překladu Mašinérie, jenž je vůbec prvním převedením díla do češtiny. Pavlína Drnková ve své přehledové studii shrnuje aktuální filozofické posthumanistické koncepty a jejich uplatnění a rozvoj v performativní praxi.

Jedinečné osobní pohledy zevnitř přináší texty v rubrice Fokus. Lucie Kocourková seznamuje čtenářstvo s tvůrčím procesem inscenace Robot Radius na Nové scéně Národního divadla. Ester Trčková a Jitka Pavlišová vyhodnocují dvouletý umělecký výzkum zaměřený na integraci seniorů do taneční tvorby. Vendula Kacetlová poodhaluje organizační a strukturální mechanismy řady evropských souborů, které do své tvorby zapojují osoby s mentálním znevýhodněním.

Divadelní revue je odborný recenzovaný teatrologický časopis otevřený mezioborovým přístupům a pohledům spřízněných humanitních oborů. Dvakrát ročně jej vydává Institut umění – Divadelní ústav (IDU) (od 1. 7. Národní institut pro kulturu), redakčně připravuje a odbornou úroveň garantuje Kabinet pro studium českého divadla. Šéfredaktorkou je Petra Ježková, editorkou nejnovějšího čísla Jitka Pavlišová. Grafické zpracování Kristýna Žáčková.

Tištěná revue je dostupná na našem e-knihkupectví Prospero. V příštích dnech bude také dostupná k přečtení online v režimu Open Access.

 

Autor článku: IDU

První letošní číslo Divadelní revue zkoumá tělo a jeho uchopení v umělecké tvorbě

Zprávy

02.09.2025

60 let setkávání scénografických světů: sympozium Pražského Quadriennale proběhne 11.–12. září 2025

Už téměř 60 let se Praha každé čtyři roky stává místem setkávání scénografických kultur z celého světa. Dvoudenní online sympozium 60 Years of PQ as a Meeting Place of Scenographic Worlds, které je součástí dlouhodobého programu PQ 60, se zaměří na fenomén Pražského Quadriennale v jeho historických i současných proměnách. Ve dnech 11.–12. září 2025 vystoupí přibližně 40 řečnic a řečníků z 20 zemí napříč světovými regiony.

01.09.2025

Ministerstvo kultury si má v rozpočtu pohoršit skoro o 3,4 miliardy korun

Rozpočet ministerstva kultury by měl v příštím roce klesnout proti letošku o 3,39 miliardy korun. Letos úřad hospodaří s dosud nejvyšší částkou 21,52 miliardy korun, v příštím roce by to mělo být 18,13 miliardy korun. Vyplývá to ze zveřejněného návrhu státního rozpočtu na rok 2026. Zatímco letos příjmy ministerstva kultury přesáhly dvě miliardy korun, pro příští rok návrh ministerstva financí počítá s příjmy 555,7 milionu korun.

01.09.2025

Teatrologická společnost zve na odborně zaměřený výlet na zámek Kačina

Zveme vás na odborně zaměřený výlet do empírového zámku Kačina, který nabídne jedinečný pohled na historii zámeckého divadla. Program zahájíme v 10:00 komentovanou prohlídkou zámeckých interiérů, poté se zaměříme na zámecké divadlo, jehož vývojem a technickými specifiky nás provede historik Jiří Bláha.