07.07.2025 15:40

HaDivadlo završilo výroční padesátou sezonu. Po létě vstupuje do nové éry

HaDivadlo završilo svou výroční padesátou sezonu, v níž se kromě inscenační činnosti soustředilo také na paměťové události a reflexi vlastní historie. Šlo zároveň o poslední sezonu uměleckého šéfa Ivana Buraje, který po dekádě v čele scény končí. Od září ho vystřídá nové kolektivní umělecké vedení ve složení Jana Vaverková, Justina Grecová a Jan Doležel. Nová éra začne s podtitulem Sezona 51: Kolektiv.

HaDivadlo, které dnes sídlí v centru Brna ve funkcionalistické Alfa pasáži, vzniklo v roce 1974 v Prostějově. Během padesáti let své existence prošlo řadou proměn a turbulencí, přesto si dokázalo vybudovat pevné místo mezi nejvýraznějšími scénami české divadelní alternativy. V uplynulé dekádě stál v jeho čele režisér a bratislavský rodák Ivan Buraj, jenž na post uměleckého šéfa nastoupil bezprostředně po studiích na brněnské JAMU. Spolu s intendantkou Annou Stránskou výrazně posílili profil HaDivadla jako progresivní kulturní instituce, která se kromě inscenační tvorby věnuje také společenským a politickým tématům a otevírá prostor pro kritickou reflexi současného světa. Jako kmenoví dramaturgové HaDivadlem za posledních deset let prošli Dagmar Fričová, Matěj Nytra, Anna Prstková a Milo Juráni.

Během svého působení se Ivan Buraj konzistentně zaměřoval jak na inscenace klasických textů světové dramatiky (Maloměšťáci, Eyolf, Strýček Váňa), tak na nové autorské projekty, často ve spolupráci s filmovým režisérem Bohdanem Karáskem (Humanismus 2022, Vnímání, Naši). Prostřednictvím realistické režijní poetiky otevíral aktuální společenská témata a vnášel do repertoáru HaDivadla výrazný analytický a kritický pohled. Ke spolupráci přizval řadu výrazných osobností české a slovenské divadelní scény, mimo jiné Kamilu Polívkovou (Prezidentky, Macocha, Zeď), Jana Kačenu (Čevengur), Miroslava Bambuška (Woyzeck) nebo J. A. Pitínského (’68). Za uplynulou dekádu prošla souborem řada hereckých osobností – mezi nimi například Mark Kristián Hochman, Táňa Malíková nebo Jiří Svoboda.

V posledních deseti letech se HaDivadlo výrazně zaměřovalo na práci s publikem a rozvoj doprovodných programů. Jako jedno z prvních divadel v Česku zavedlo pravidelné dramaturgické úvody a besedy s tvůrci, přičemž rozvíjelo i formáty jako Senior kavárny či Divácká ladění. Ve spolupráci s čtrnáctideníkem A2 pořádalo Diskuze A2, v nichž debatovala řada významných odborníků z různých oborů o aktuálních tématech spojených s konkrétní divadelní inscenací. HaDivadlo se též podílelo na experimentálně laděných akcích jako Domy kultury a… ve spolupráci s platformou Terén nebo realizovalo techno večery Soft.

V roce 2018 byl pod HaDivadlem založen mezidivadelní Klub mladých diváků Brno, který v této sezoně čítal již téměř šest set individuálních členů. Klub se zaměřuje se na žáky a studenty se zájmem o divadlo a kulturu. Členové KMDB mohou navštěvovat spolupracující divadla a kulturní instituce s výraznou slevou a účastnit se klubových doprovodných akcí. Vedoucí KMDB Tereza Chvátalová kromě toho vede Divadelní třídu CED, která vznikla rovněž pod HaDivadlem a funguje jako zájmový dramatický kroužek.

V průběhu výroční Sezony 50: Obzory (2024/25) divadlo realizovalo řadu paměťových událostí, během nichž se zevrubně věnovalo reflexi vlastní historie. Výrazným interdisciplinárním počinem byla výstava přímo v místě zrodu, v Prostějově, v místním muzeu. Z výstavy vznikla publikace, která jako jediná mapuje celou éru HaDivadla. Série událostí Místa paměti připomněla jednotlivá působiště HaDivadla, mezi něž patří Městské divadlo v Prostějově, brněnský klub Šelepka nebo Kabinet múz. Péči o svou divadelní paměť se kolektiv věnoval i v rámci audiovizuálních výstupů, textů a dalších doprovodných událostí, ke kterým byli přizváni bývalí členové a zaměstnanci divadla, pamětníci, ale i současné příznivci a dávní diváci.

Před létem se tato výroční paměťová linka v HaDivadle symbolicky uzavřela a společně s odchodem uměleckého šéfa Ivana Buraje do pražského Divadla v Dlouhé završila jednu éru. Divadlo se již několik měsíců intenzivně připravuje na převzetí mladým kolektivem čerstvých absolventů JAMU Janem Doleželem, Justinou Grecovou a Janou Vaverkovou, kteří povedou divadlo na nehierarchické bázi. Pro svou první Sezonu 51: Kolektiv chystají tři inscenace, nový doprovodný program a proměnu vizuální identity divadla vůči osvěžujícímu mladistvému přístupu.

 

Autor článku: Tereza Teerink Turzíková, foto: HaDivadlo Agonie (antická reality show), premiéra 22. května 2025 (c) Dag Markl

HaDivadlo završilo výroční padesátou sezonu. Po létě vstupuje do nové éry

Zprávy

07.11.2025

Ministerstvo kultury uspořádalo první seminář pro umělkyně a umělce zapsané v novém registru

V Nostickém paláci proběhla první ze série akcí, které Ministerstvo kultury a Národní institut pro kulturu pořádá pro umělkyně a umělce zapsané v nově zřízeném registru. Registr ministerstvo provozuje od letošního července a prvního semináře v Nostickém paláci se zúčastnilo přibližně padesát umělkyň a umělců. Tématem setkání byly pracovněprávní aspekty umělecké činnosti a aktuální možnosti podpory prostřednictvím individuálních tvůrčích a studijních stipendií.

06.11.2025

Výbor pro kulturu pražského magistrátu vyzval radu města, aby umožnila ředitelům městských divadel zvýšit platy hercům a dalším zaměstnancům

Výbor pro kulturu pražského magistrátu vyzval radu, aby umožnila ředitelům městských divadel zvýšit platy hercům a dalším zaměstnancům tím, že zvýší limity na platy. Podle ředitele Asociace profesionálních divadel Zdeňka Pánka mají herci v divadlech, která jsou příspěvkovými organizacemi Prahy, nižší platy než třeba herci v regionálních divadlech v Jihlavě, Ústí nad Labem a Uherském Hradišti.

04.11.2025

Pozvánka na konferenci a kulatý stůl: Jak můžeme společně zlepšit pracovní podmínky v kultuře?

Srdečně zveme na konferenci a kulatý stůl, který se uskuteční 27.–28. listopadu 2025 v Praze. Setkání propojí různé aktéry, které zajímá otázka: Jak můžeme společně zlepšit pracovní podmínky v kulturním sektoru – napříč veřejnou správou, občanskou společností a uměleckou sférou, na místní, regionální i národní úrovni?