07.07.2025 15:40

HaDivadlo završilo výroční padesátou sezonu. Po létě vstupuje do nové éry

HaDivadlo završilo svou výroční padesátou sezonu, v níž se kromě inscenační činnosti soustředilo také na paměťové události a reflexi vlastní historie. Šlo zároveň o poslední sezonu uměleckého šéfa Ivana Buraje, který po dekádě v čele scény končí. Od září ho vystřídá nové kolektivní umělecké vedení ve složení Jana Vaverková, Justina Grecová a Jan Doležel. Nová éra začne s podtitulem Sezona 51: Kolektiv.

HaDivadlo, které dnes sídlí v centru Brna ve funkcionalistické Alfa pasáži, vzniklo v roce 1974 v Prostějově. Během padesáti let své existence prošlo řadou proměn a turbulencí, přesto si dokázalo vybudovat pevné místo mezi nejvýraznějšími scénami české divadelní alternativy. V uplynulé dekádě stál v jeho čele režisér a bratislavský rodák Ivan Buraj, jenž na post uměleckého šéfa nastoupil bezprostředně po studiích na brněnské JAMU. Spolu s intendantkou Annou Stránskou výrazně posílili profil HaDivadla jako progresivní kulturní instituce, která se kromě inscenační tvorby věnuje také společenským a politickým tématům a otevírá prostor pro kritickou reflexi současného světa. Jako kmenoví dramaturgové HaDivadlem za posledních deset let prošli Dagmar Fričová, Matěj Nytra, Anna Prstková a Milo Juráni.

Během svého působení se Ivan Buraj konzistentně zaměřoval jak na inscenace klasických textů světové dramatiky (Maloměšťáci, Eyolf, Strýček Váňa), tak na nové autorské projekty, často ve spolupráci s filmovým režisérem Bohdanem Karáskem (Humanismus 2022, Vnímání, Naši). Prostřednictvím realistické režijní poetiky otevíral aktuální společenská témata a vnášel do repertoáru HaDivadla výrazný analytický a kritický pohled. Ke spolupráci přizval řadu výrazných osobností české a slovenské divadelní scény, mimo jiné Kamilu Polívkovou (Prezidentky, Macocha, Zeď), Jana Kačenu (Čevengur), Miroslava Bambuška (Woyzeck) nebo J. A. Pitínského (’68). Za uplynulou dekádu prošla souborem řada hereckých osobností – mezi nimi například Mark Kristián Hochman, Táňa Malíková nebo Jiří Svoboda.

V posledních deseti letech se HaDivadlo výrazně zaměřovalo na práci s publikem a rozvoj doprovodných programů. Jako jedno z prvních divadel v Česku zavedlo pravidelné dramaturgické úvody a besedy s tvůrci, přičemž rozvíjelo i formáty jako Senior kavárny či Divácká ladění. Ve spolupráci s čtrnáctideníkem A2 pořádalo Diskuze A2, v nichž debatovala řada významných odborníků z různých oborů o aktuálních tématech spojených s konkrétní divadelní inscenací. HaDivadlo se též podílelo na experimentálně laděných akcích jako Domy kultury a… ve spolupráci s platformou Terén nebo realizovalo techno večery Soft.

V roce 2018 byl pod HaDivadlem založen mezidivadelní Klub mladých diváků Brno, který v této sezoně čítal již téměř šest set individuálních členů. Klub se zaměřuje se na žáky a studenty se zájmem o divadlo a kulturu. Členové KMDB mohou navštěvovat spolupracující divadla a kulturní instituce s výraznou slevou a účastnit se klubových doprovodných akcí. Vedoucí KMDB Tereza Chvátalová kromě toho vede Divadelní třídu CED, která vznikla rovněž pod HaDivadlem a funguje jako zájmový dramatický kroužek.

V průběhu výroční Sezony 50: Obzory (2024/25) divadlo realizovalo řadu paměťových událostí, během nichž se zevrubně věnovalo reflexi vlastní historie. Výrazným interdisciplinárním počinem byla výstava přímo v místě zrodu, v Prostějově, v místním muzeu. Z výstavy vznikla publikace, která jako jediná mapuje celou éru HaDivadla. Série událostí Místa paměti připomněla jednotlivá působiště HaDivadla, mezi něž patří Městské divadlo v Prostějově, brněnský klub Šelepka nebo Kabinet múz. Péči o svou divadelní paměť se kolektiv věnoval i v rámci audiovizuálních výstupů, textů a dalších doprovodných událostí, ke kterým byli přizváni bývalí členové a zaměstnanci divadla, pamětníci, ale i současné příznivci a dávní diváci.

Před létem se tato výroční paměťová linka v HaDivadle symbolicky uzavřela a společně s odchodem uměleckého šéfa Ivana Buraje do pražského Divadla v Dlouhé završila jednu éru. Divadlo se již několik měsíců intenzivně připravuje na převzetí mladým kolektivem čerstvých absolventů JAMU Janem Doleželem, Justinou Grecovou a Janou Vaverkovou, kteří povedou divadlo na nehierarchické bázi. Pro svou první Sezonu 51: Kolektiv chystají tři inscenace, nový doprovodný program a proměnu vizuální identity divadla vůči osvěžujícímu mladistvému přístupu.

 

Autor článku: Tereza Teerink Turzíková, foto: HaDivadlo Agonie (antická reality show), premiéra 22. května 2025 (c) Dag Markl

HaDivadlo završilo výroční padesátou sezonu. Po létě vstupuje do nové éry

Zprávy

30.03.2026

Ceny Jihočeská Thálie za rok 2025 jsou rozdány

nes večer se konal devětadvacátý ročník slavnostního předávání cen Jihočeská Thálie za rok 2025. Večer se konal v atmosféře 90. let 20. století-tedy dekádě filmu Kouř či televizních Počasíček i výrazné hudební energie, kterou symbolizovala šusťáková estetika stejně jako porevoluční nadšení. Oceněny byly mimořádné umělecké výkony uplynulé sezony napříč soubory Jihočeského divadla.

27.03.2026

Loutky v nemocnici očima fotografa Karla Cudlína

Spolek Loutky v nemocnici zve veřejnost na putovní výstavu fotografií jednoho z nejvýznamnějších Ostrava / Praha / Brno, 2026 – Spolek Loutky v nemocnici připravil putovní výstavu fotografií jednoho z nejvýznamnějších českých dokumentárních fotografů současnosti – Karla Cudlína. Výstava přináší autentické okamžiky z nemocnic, léčeben a hospiců, kdy se umění a kreativní práce střetávají s bolestí — a přesto zde vzniká prostor pro radost, smích, lidské propojení a naději. Jednotlivé snímky vznikaly od roku 2024 do roku 2026 během návštěv Loutek v nemocnici ve zdravotnických zařízeních po celé republice.

27.03.2026

Kultura se bez mladé generace neobejde. Pražské kulturní fórum propojilo více než 200 profesionálů

Jak přiblížit kulturu mladé generaci a jak proměnit fungování kulturních institucí v rychle se měnícím světě? Šestý ročník Pražského kulturního fóra (PKF), který se uskutečnil 23. a 24. března v Centru architektury a městského plánování (CAMP), přinesl intenzivní debatu, sdílení zkušeností, workshopy i networking. Silná účast na fóru potvrdila zájem odborné i kulturní veřejnosti o to, jak ke kultuře přivést mladou generaci a jak s ní spolupracovat.