Teatrologická společnost zve na komentovanou prohlídku v Muzeu literatury
Ve čtvrtek 2. října nás historik umění Jakub Hauser provede vybranými částmi stálých expozic Muzea literatury v pražské Bubenči: představí Ženu v panteonu – spisovatelku a dramatičku Miladu Součkovou – a literárního outsidera T. R. Fielda. Začátek v 17.00.
2. října 2025 | 17. 00 | Muzeum literatury | Pelléova 44/22, Praha 6 | Vstup zdarma
Žena v panteonu
Navzdory tomu, že těžiště tvorby Milady Součkové spadá do druhé poloviny 30. a první poloviny 40. let, je dnes autorčin literární odkaz mimořádně aktuální. Témata identity jednotlivce na pozadí přelomových dějinných událostí a průzkum osobní paměti spojuje Součková s inovativními literárními postupy, blízkými klíčovým dílům angloamerického modernismu.
Vidím tu ve vitrínách svoje dopisy
svoje staré střevíce, šaty, spodničky!
pěkně to sehnali přičinliví páni!
Znám mužskou hloupost, mužské ješitnosti
však ukazovat vějíře a korzety!
fuj, pánové, tohle jsou divné způsoby
že křičím?! byli četní moji milenci
však nevím, pane, že byste k nim patřil vy!
Chci obléci si vaše roucho Musy
zbavena těch, co za živa mě svlékali
nechtějte na mě vzpomínky, rozněžnění
mám-li tu čichat k vlastní minulosti
pak s Bohem Pantheone, s Bohem Musy
nechť vypustí mé jméno vaše seznamy
pak raději chci vejít v zapomnění
důstojné, bez lidí a lidské účasti
chcete-li hrabat v mojí minulosti
pak s Bohem Pantheone, s Bohem Musy!
Rukopis a strojopis básně Milady Součkové Žena v Pantheonu, reprodukce, 1940–1949, fond Milada Součková
Špatně jsem dopad
Básník vystupující nejčastěji pod pseudonymem T. R. Field (1891–1969) náleží k málo známé linii české literatury blížící se dadaismu a nonsensu. Po celou dobu své tvůrčí činnosti se pohyboval převážně na okraji literárního dění, společnosti a coby obyvatel Vršovic také města. Z této pozice znejišťoval podvratným humorem literární i společenské konvence. Jeho originální básnické kvality v kombinaci s životním outsiderstvím z něj později učinily legendárního autora, který se proslavil mj. jako duchovní otec boha kanálů Lomikela. Opakující se poznámkou „špatně jsem dopad“ ve stolních kalendářích z 50. a 60. let bilancoval Field svoji dosavadní cestu. Ta se však podle něj uzavře až ve chvíli, kdy Lomikel v hospodě U Pinkasů přesmykne vádlo* a vykoná tak pomstu za Fieldovo celoživotní rouhačství.
* (od vahadlo, mahlstick) Tyčka k malování na klenby ap. „Rozzuřený učitel udeřil jej vádlem do hlavy a od té chvíle počíná se u něho kubismus.“
(z rukopisu T. R. Fielda Prakršno, hesláře údajně z let 1913–1914)
Jakub Hauser vystudoval dějiny umění a východoevropská studia na FF UK v Praze, v současnosti působí jako kurátor uměleckých sbírek Památníku národního písemnictví / Muzea literatury. Zde se zaměřuje mj. na umělecké aktivity ukrajinské a ruské emigrace v meziválečném Československu. Byl spoluautorem výstavy Zkušenost exilu. Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu (2017) v letohrádku Hvězda a několika souvisejících publikací. Je také spolueditorem publikace Obrazy nenávisti. Vizuální projevy antisemitismu ve střední Evropě (2020). Za knihu Sans retour. Výtvarníci ruské emigrace v meziválečné Praze (2020) obdržel Cenu Josefa Krásy, udělovanou Uměleckohistorickou společností.
