Východočeské divadlo Pardubice uvede premiéru Mayenburgovy komedie Bang
První novinkou 116. divadelní sezóny pardubického stánku Thálie bude černá komedie Bang oceňovaného německého dramatika, dramaturga a režiséra Mariuse von Mayenburga, kterou Východočeské divadlo uvede o víkendu 4. a 5. října na Malé scéně ve dvoře.
Hra humorným pohledem zachycuje palčivé otázky dneška – je o moci, manipulaci, politice, ale také o moderních technologiích, vztazích i o problematice výchovy dítěte. Řeší témata, jež rezonují v naší společnosti stejně jako v té německé.
„Hlavní postava Ralf Bang je ukázkovým příkladem tyrana. Je to bílý heterosexuální muž, který má pocit, že je pánem tvorstva. Co na tom, že je mu teprve pět let! Je manipulativní, sebestředný a neschopný přijímat jakoukoliv kritiku, kterou ale dokáže bravurně otočit ve svůj prospěch. Jeho vzestup je nevyhnutelný, je připraven porazit všechny, kteří se mu postaví do cesty – rodiče, učitele, společenské problémy,“ přibližuje Bang dramaturg Ladislav Nunvář.
Inscenaci s pardubickým souborem nastudovala režisérka Gabriela Gabašová, která ve Východočeském divadle již připravila scénické čtení hry Sivan Ben Yishai Spílání jevišti.
Titulní roli Ralfa Banga ztvární Jiří Hába, dále hrají Veronika Malá, Štěpán Pospíšil, Radek Žák a další.
Marius von Mayenburg hru napsal v roce 2017, režisérka ji ale v Pardubicích v mnoha ohledech posunula do úplné současnosti. „Se scénografem Michalem Spratkem jsme na koncepci pracovali velmi dlouho, sdíleli jsme si materiály, videa i odkazy z popkultury. Inspirovaly nás true crime formáty, youtubové vlogy, ale i estetika reality show. Snažili jsme se vybudovat prostor, který se proměňuje z obyčejného domova v televizní studio – tedy přesně to, co se v textu děje i symbolicky,“ prozrazuje Gabriela Gabašová, „hlavním tématem je pro mě rozpor mezi povrchní ‚2D emocí‘ a reálným prožitkem. Zajímá mě i motiv trestu za evropskou pýchu a pohodlné ulpívání ve lži. V jádru je to ale rodinný příběh – rodina, která místo intimity a blízkosti vědomě volí cestu spektáklu.“
Pro Mayenburgův text je důležitým principem live cinema, který prostupuje i jeho pardubickým zpracováním. „Nejde jen o promítání na plátno – je to mnohovrstevnatý princip, který je v textu implicitně obsažen. Live cinema tu funguje jako metafora: dobrovolně předáváme vlastní svobodu a intimitu do rukou zábavního průmyslu. Pracujeme s CCTV kamerami, ručními kamerami, ale i s formou live streamu nebo parodií true crime dokumentů. Divák si uvědomuje, že vždy sleduje něco zprostředkovaného – a přitom tomu podléhá,“ vysvětluje Gabriela Gabašová.
