18.11.2025 12:55

Straussova Arabella přišla do nešťastné doby. Nyní míří v přímém přenosu z Metropolitní opery i do českých kin

Díla Richarda Strausse patří ke stálicím operního repertoáru. Jeho díla ale rozhodně nejsou zastoupena rovnoměrně. Dramaturgové často sahají, logicky, po notoricky známých kusech – Salome a Růžový kavalír patří k nejhranějším. Poněkud stranou zůstává třeba Arabella, ve Straussově tvorbě poměrně výrazný titul. Právě toto dílo nyní míří na plátna kin jako další projekce v oceňované sérii MET: Live in HD. Do kin po celém světě zamíří v sobotu 22. listopadu.

Arabella uzavřela dlouholeté tvůrčí partnerství mezi skladatelem Richardem Straussem a libretistou Hugem von Hofmannsthalem. Spolupracovat začali s Elektrou a ze společné dílny vzešel i slavný Růžový kavalír. Na něj Arabella v jisté míře navazuje. Strauss chtěl po von Hofmannsthalovi dílo lehčí, přímo mu v dopise psal, že by se chystaná opera mohla „stát novým Kavalírem“. Libretista se nicméně dokončení opery nedožil – zemřel 15. července 1929, v době, kdy Strauss teprve zvolna začínal skládat. Velká část partitury vznikla v letech 1930–1932, dokončena v říjnu 1932. Arabella přišla do temné doby. V lednu 1933 se funkce německého říšského kancléře ujal Adolf Hitler. Premiéra se odehrála v témže roce v Drážďanech a změněná politická situace si vyžádala i některé změny. Z plakátů muselo například zmizet jméno Hugo von Hofmannsthala, který byl židovského původu, ze stejného důvodu se musely i některé role přeobsadit. Tisk zase s oblibou poukazoval na „židovskou dekadenci vídeňského stylu“, kritici dílu vyčítali přílišnou „ženskost“, nehodila se ani Straussem deklarovaná apolitičnost celého díla.

Lehce plynoucí komedie se odehrává v roce 1860, v době vrcholu rakousko-uherské monarchie, ve vídeňských salonech mezi tamní smetánkou. V tomto ohledu působila jako nostalgická vzpomínka na minulost, osvěžení a ulehčení v temné době, obraz staré, tolerantní Vídně, která nenávratně mizí. Do jisté míry se Arabella stala symbolem posledního nadechnutí svobodné středoevropské kultury před katastrofou.

Arabella se do Metropolitní opery vrací v inscenaci legendy operní režie Otto Schenka, který zemřel letos v lednu. V titulní roli elegantní romance, o které The New York Times prohlásil, že „krásnější už nemůže být“, se představí Rachel Willis-Sørensen, její sestru Zdenku – která, protože rodina, jakkoliv z vyšší společnosti, musí šetřit na nákladech, se na veřejnosti převléká za chlapce, ztvární Louise Alder. Britská sopranistka v této zábavné roli v Metropolitní opeře debutuje. Zajímavostí pro české, resp. slovenské publikum, může být, že jednoho z Arabelliných nápadníků, Mattea, ztvární slovenský pěvec Pavol Breslik. Za dirigentský pultík se postaví Australan Nicholas Carter.

Přímý přenos z Metropolitní opery v New Yorku letí do celého světa v sobotu 22. listopadu 2025. Do vybraných českých kin Arabellu distribuuje společnost Aerofilms, vstupenky jsou již v prodeji.

Aerofilms.cz

facebookový profil Víc než film

 

Autor článku: Jan Slanina

Straussova Arabella přišla do nešťastné doby. Nyní míří v přímém přenosu z Metropolitní opery i do českých kin

Zahraniční divadlo

13.11.2025

JAMU udělí čestný doktorát britské scénografce a režisérce Howardové

Brněnská Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) udělí čestný doktorát britské scénografce a režisérce Pamele Howardové. Slavnostní ceremoniál bude 26. listopadu v Divadle na Orlí. Ve stejný den akademie ocení také zásluhy divadelníka, pedagoga a bývalého rektora Václava Cejpka, jenž získá titul emeritního profesora.

13.11.2025

Balet Národního divadla moravskoslezského zatančí v Miláně na gala Roberto Bolle and Friends

Tři členové baletu Národního divadla moravskoslezského zatančí od pátku do neděle (14.-16.11.) komickou etudu SOFA na prestižních galavečerech v Miláně! Fenomenální italský tanečník Roberto Bolle (nar.1975) si vybírá od roku 2008 pro své každoroční „večery hvězd a skvělého baletu“ vybrané choreografie, špičkové tanečníky i soubory z celého světa. Z českých umělců hostil v minulosti například bratry Bubeníčkovy.

13.11.2025

Střední Evropa mezi traumatem a dystopií: diskuze s účastníky Visegrádského programu rezidenčních pobytů

Srdečně Vás zvu na diskuzi Střední Evropa mezi traumatem a dystopií s prozaičkou, dramatičkou a režisérkou Janou Micenkovou (Slovensko), scenáristou a prozaikem Václavem Holancem (Česko), prozaičkou Verou Hegedüs (Maďarsko) a spisovatelkou a vizuální umělkyní Olou Wasilewskou (Polsko). Kdy a kde: úterý 25. listopadu 2025 od 19.00, Lisztův institut, Rytířská 25–27, Praha 1.