Cirkopolis zahájí série performativních instalací v Paláci Akropolis
Mezinárodní festival nového cirkusu má za sebou deset let plných výjimečných divadelních představení, během kterých zavedl diváky na bytový cirkus, oživil skleněné kobky na pražské náplavce a na několika scénách představil desítky zahraničních i domácích produkcí. I do jedenáctého ročníku vkročí něčím speciálním. Zahájí ho série performativních instalací For As Long As We're Here irského autora a inovativního žongléra Darragha McLoughlina.
Během performance budou dvě provazochodkyně a žonglér provádět jeden cirkusový trik po dobu 3 až 4 hodin v různých koutech Paláce Akropolis. Čas bude ale jejich nepřítelem. Festival také přinese světovou premiéru, dále pro českého diváka tři dosud neznámé soubory z Belgie, nabídne ale i českou stopu. Festival završí jevištní setkání cenami ověnčených umělců Filipa Zahradnického a novozélandského herce a komika Trygve Wakenshawa s autorským projektem Nothing, který vzniká přímo pro Cirkopolis. Palác Akropolis, Ponec – divadle pro tanec, ARCHA+, Kasárna Karlín a CIRQUEON LABu přivítá umělce i diváky od 11. do 17. února.
Laureát cirkusunext Darragh McLoughlin je uměleckým šéfem skupiny Squarehead Productions. Zároveň je otcem projektu For As Long As We're Here, který je vždy tvořen pro vybrané místo a jeho kontext. Série performativních instalací tentokrát oživí prostory Paláce Akropolis. Jedna provazochodkyně na pevném a druhá na prověšeném laně spolu s žonglérem svedou boj s časem i se svým fyzickým fondem. Bez pauzy budou po dobu 3-4 hodin předvádět jeden cirkusový trik. Proměňovat se začne nejen počáteční virtuozita představení, ale i samotní umělci, kteří tak odhalí svoji křehkost a zranitelnost. „Zahajujeme netradičním uměleckým formátem, který jsme divákům ve festivalové dramaturgii zatím nenabídli. Mým cílem je vytvořit čas a prostor pro setkání. Diváci budou společně v prostorách Paláce Akropolis možná až 4 hodiny, každý si může vybrat, jak tento čas využije – na baru, v sále s performery, pozorováním reakcí různých lidí či poslechem hudby, která performance doprovodí,“ přibližuje zahajovací představení ředitelka Cirkopolisu Šárka Maršíková a dodává: „Darragh McLoughlin výrazně ovlivňuje současnou mladou generaci evropských žonglérů. S Darraghem se známe dlouhé roky a hledala jsem způsob, jak jeho precizní, minimalistické a konceptuální myšlení o cirkusové tvorbě představit také českému divákovi.“
Tuzemskou scénu budou reprezentovat tři projekty. Site specific výzkum Šrámy/ la débattue česko-francouzské skupiny Cie Pieds Perchés kombinuje prvky cirkusu, fyzického divadla a vizuálního umění. Zkoumáním prostoru CIRQUEON LABu, který je bývalým vršovickým cukrovarem, hrou s kameny a provazy se závěsná akrobatka Stéphanie NDuhirahe zabývá vlastní rodinnou historií a zpochybňuje viditelné i neviditelné stopy, které na ní mohly zanechat některé historické události. Ryze ženský soubor Cirkus TeTy si pohrává v performance Ke zdi s magií okamžiku. Experimentují s hledáním divákova správného úhlu pohledu, který je usazen zády ke scéně a za pomoci zrcátek se snaží najít individualizovaný výsek jevištní reality. Na zakončovacím experimentu ušitém na míru Paláce Akropolis se potká oceňovaný žonglér Filip Zahradnický a herec a komik Trygve Wakenshaw v Nového Zélandu. Ačkoliv jsou oba umělci dost odlišní, spojuje je nekončící fantazie. Show Nothing bude plná rekvizit i hraček, se kterými se žongluje, a zároveň věcí, které ani neexistují. Diváci tak naskočí na existenciální jízdu plnou komedie, satiry, cirkusového i necirkusového umu.
Třikrát Belgie a jedna slovensko-berlínská premiéra
Belgická dvojice performerů Les Vélocimanes Associés navodí v ARCHA+ až surrealistickou atmosféru připomínající snímky Davida Lynche a obrazy Reného Magritta. V překvapivém a podmanivém představení Der Lauf, které diváky nenechá vydechnout, se žonglér s kýblem na hlavě naslepo vrhá do série existenciálních pokusů, jež ho vedou neznámým směrem. V cestě mu však stojí jeho dvojník. Naštěstí má diváky, kteří ho v jeho misi doprovázejí, a tak nic nebrání hladkému průběhu věcí... Pokud nerozhodnou jinak.
Roman Škadra je slovenský cirkusový umělec žijící dlouhodobě v Berlíně. Ve své práci si pohrává s motivem absurdity a intenzivního fyzického výkonu a využívá různé techniky ke zkoumání vztahu mezi tělem a objektem. Ve světové premiéře projektu Girevik manipuluje stylově oblečený muž s třiceti železnými kettlebelly. Bojuje se svou neobratností a každým pohybem přetváří své tělo do zcela nové podoby. Výsledkem jeho hry je křehká, nikdy nekončící kompozice, která symbolizuje vypětí a kolaps. Škadra tak zpochybňuje klasickou hypermaskulinní auru vytvořenou kolem kettlebellů a místo fyzické námahy v ní hledá alternativní poetiku.
Strhující a nápaditou multimediální ukázku boje mezi lidstvem a technikou svedou nizozemští Post uit Hessdalen. Performance Man Strikes Back je bubenicko-žonglérským koncertem lidí a robotů pro lidi a roboty od šesti let, ve kterém si žonglér pohrává s gumovými míčky a odráží je od pěti dřevěných trojúhelníků. Jeho rytmus určuje hudebník Frederik Meulyzer hrou na bubny. Dohromady komponují výtvarně-harmonickou a působivou síť linek, kterou tvoří skákající míčky. Výsledná choreografie závisí na žonglérově přesnosti, síle i na rychlosti reakcí bubeníka.
Tvorba vlámského kolektivu tří tanečních akrobatů Sinking Sideways se vyznačuje výraznou choreografičností. V hypnotickém a vysoce precizním akrobatickém představení Cécile se pohybují v pevně stanoveném systému pohybů a zkoumají rozmanité možnosti jednoho jediného opakujícího se vzorce – nekonečné smyčky. Tváří v tvář jeden druhému zdolávají v přesně vytyčeném prostoru vlastní fyzickou mechaniku, vzájemnou provázanost a usilují o soudržnost ve věčném proudu pohybů.
