České divadlo Prohlášení kulturních organizací po veřejných protestech a sérii jednání s ministrem kultury Oto Klempířem Prohlášení kulturních organizací po veřejných protestech a sérii jednání s ministrem kultury Oto Klempířem
Ministr kultury Oto Klempíř oznámil na konci února 2026 zásadní škrty v rozpočtu ministerstva kultury, což vyvolalo výraznou reakci napříč kulturní scénou včetně studentských protestů. Ministerstvo kultury následně zahájilo sérii kulatých stolů se zástupci jednotlivých oborů. Hlavními tématy březnových jednání byly především dopady rozpočtových škrtů na fungování sektoru a nastavení systematické spolupráce mezi ministerstvem a odbornou veřejností.
Během pěti jednání se ministr setkal s více než šedesáti zástupci více než dvaceti profesních organizací. Ty opakovaně upozorňují na dlouhodobou nejistotu ohledně rozpočtu ministerstva způsobenou opožděnou a nedostatečnou komunikací jeho vedení. Kulturní organizace jako poskytovatelé veřejné služby nemohou bez stabilního a předvídatelného financování efektivně fungovat ani plánovat své aktivity. Ministr přislíbil konkrétní kroky a pravidelnou spolupráci.
Jednalo se zejména o:
- zachování nezávislosti kultury a odmítnutí politických zásahů do kultury včetně zachování principu a kompetencí odborných grantových komisí,
- navýšení rozpočtu kultury v roce 2026 a ambice zajistit dostatečné financování v následujících letech,
- posílení pozice kultury na trhu práce, včetně podpory kolektivního vyjednávání, a zlepšení dlouhodobě neřešených špatných pracovních podmínek v kultuře.
Pro financování kultury je již třicet let hlavním milníkem investice 1 % státního rozpočtu pro kulturu (bez započítání prostředků na církevní restituce). V tomto roce ministerstvo získalo pouze 0,55 %, a do jednoho procenta tak chybí 10,8 mld. Kč. Podíl výdajů na kulturu se v posledních deseti letech pohybuje v průměru těsně nad 0,6 % státního rozpočtu (bez církevních restitucí). V oblasti potřebné stabilizace financování kultury proto čeká ministerstvo i celý kulturní sektor ještě velký kus práce.
Sektor aktuálně čelí řadě dalších výzev – tou největší je zachování nezávislosti kultury. Ministr na jednáních s profesními organizacemi opakovaně zdůrazňoval princip odbornosti a význam nezávislosti kultury na politických a ideologických zásazích. Některé nedávné kroky a veřejné výroky jsou však s těmito deklarovanými principy ve výrazném nesouladu. Jedná se například o zrušení odborné garanční rady Národní galerie, úvahy o vylučování konkrétních témat (např. LGBTQ+) ze státní podpory nebo její pozastavení bez vysvětlení, návrhy na omezení autonomie a nezávislého rozhodování rady Státního fondu audiovize nebo nekoncepční zásahy do podpory literatury. To vše vzbuzuje velké obavy napříč kulturním sektorem i mezi širší veřejnosti.
Obavy rovněž vyvolávají návrhy na změnu financování médií veřejné služby, neboť do debaty o ní není kulturní sektor zahrnut. Veřejná komunikace vlády se soustředí na zpravodajství, které spolu s publicistikou tvoří jen čtvrtinu rozpočtu České televize, přestože veřejnoprávní média plní i zásadní kulturní a vzdělávací roli pro různé typy publika, přičemž šíře této veřejné služby může být při změně financování ohrožena. Český rozhlas a Česká televize jsou klíčovými zaměstnavateli – ČT má téměř 3000 zaměstnanců, ČRo téměř 1400 – a podstatná část tvorby vzniká ve spolupráci se stovkami externích tvůrců pracujících za dlouhodobě velmi nízké honoráře.
Zástupci a zástupkyně kulturních organizací proto vítají snahu ministra o větší spolupráci, k tomu je však nutný posun ke konkrétnímu plánu naplňování Státní kulturní politiky (např. po vzoru MŠMT). Stejně jako u jiných resortů je odpovědností ministerstva kultury sektor hájit a vytvářet pro něj stabilní, transparentní a odborně spravované prostředí. Kulturní a kreativní sektor bude pozorně sledovat, zda jsou sliby ministerstva realizovány v praxi. Přes svou rozmanitost je sektor sjednocenější než kdy předtím, je připraven se za českou kulturu, kreativní odvětví a umění společně postavit a nepřipustí jejich zneužití pro kulturní války.
Z organizací účastných série jednání na Ministerstvu kultury ČR stanovisko podporují (abecedně):
AHA (Asociace hereckých agentů)
Asociace spisovatelů
ATU (Asociace tanečních umělců ČR)
Herecká asociace
Jednota tlumočníků a překladatelů
Klub přátel Tvaru
Knižní lázně (festival)
Kulturní a kreativní federace
Nadační fond pro taneční kariéru
Obec překladatelů
Překladatelé Severu
SE.S.TA (Setkávání současného tance)
Spolek divadlo.pro
Spolek Skutek
Vize tance
Další podporující organizace (abecedně):
ARAS (Asociace režisérů, scénáristů a dramaturgů)
Asociace producentů v audiovizi
Časopis Host
Dům tanečního umění
Institut kreativního vzdělávání (dříve SPKV)
Lenka Vagnerová & Company
Marek Pokorný, PLATO Ostrava
Tereza Horváthová, festival Tabook a nakladatelství Baobab
Pokud chcete připojit svůj podpis, můžete tak učinit zde.
Závěry z jednání MK ČR se zástupci kulturního a kreativního sektoru a návrh dalších kroků
Nastavení pravidelné spolupráce a strukturovaného dialogu mezi MK ČR a kulturním sektorem jako základního rámce pro další postup.Ustavení tematických pracovních skupin a nastavení jasného harmonogramu a formalizace pravidelných setkání. Potřeba vytvořit jasný a funkční rámec pro zastupování a kolektivní vyjednávání za oblast kultury. Tento dialog by měl být ukotven na úrovni trvalé spolupráci a pracovní úrovni. Za klíčové je považováno nastavení funkční, předvídatelné a transparentní komunikace.odkazy k SKP 26+ (viz https://www.mk.gov.cz/statni-kulturni-politika-cs-69):
Priorita 3: Efektivní řízení a spolupráce v kultuře
Strategický cíl 3.3 Zintenzivnit spolupráci
3.3.1 Posílit spolupráci mezi resorty
3.3.3 Posílit roli kultury v aktuálních společenských tématech
Krátkodobé stabilizování financování kultury a jasný závazek k dlouhodobému navýšení k 1 % státního rozpočtu.
Nastavení víceletého rámce financování a celkově systematičtější přístup k financování kultury, který umožní předvídatelnost a stabilitu pro jednotlivé aktéry.Ministr potvrdil zachování stávajícího grantového systému založeného na odborných komisích bez politických zásahů do jejich fungování a rozhodování. Bylo akcentováno posílení transparentnosti procesu a zajištění včasného zveřejňování výsledků.odkazy k SKP26+:
Priorita 2: Sebevědomý kulturní a kreativní sektor
Strategický cíl 2.3 Nastavit předvídatelný systém podpory kultury
2.3.1 Zefektivnit stávající systém financování kultury
2.3.2 Posilovat vícezdrojové financování a hledat nové zdroje
Aktivní zapojení kultury do přípravy a nastavování kohezních fondů 2028+
Nutnost proaktivního vedení MK ČR při přípravě rámce kohezních fondů, včetně vytvoření podmínek pro smysluplné zapojení odborné veřejnosti do jeho obsahového nastavování (v deklarovaném termínu do června 2026). Za klíčové je považováno otevření spolupráce MK ČR se sektorem při přípravě konkrétních návrhů a při společné argumentaci pro posílení role kultury v rámci kohezních fondů.odkazy k SKP 26+:
Priorita 2: Sebevědomý kulturní a kreativní sektor
Strategický cíl 2.3 Nastavit předvídatelný systém podpory kultury
2.3.2 Posilovat vícezdrojové financování a hledat nové zdroje
Meziresortní spolupráce
Systematické zapojení kultury do meziresortních jednání napříč oblastmi, jako jsou vzdělávání, sociální politika, zdravotnictví, regionální rozvoj, veřejný prostor či inovace (včetně témat jako kreativní vzdělávání, Kultura „na předpis“, mikrocertifikace atd.).Meziresortní spolupráce je klíčová pro zlepšení podmínek fungování kultury, zejména v oblasti pracovních podmínek, sociálního zabezpečení a profesního postavení, a zároveň přináší přidanou hodnotu do dalších veřejných politik, kde podporuje kreativitu, soudržnost a řešení společenských výzev. Je chápána jako dlouhodobý, institucionálně ukotvený rámec, nikoli jako dílčí nebo dočasný nástroj.odkazy k SKP 26+:
Priorita 1: Kultura jako přirozená součást života
1.1 Zvýšit dostupnost a přístupnost kultury
1.1.1 Rozvíjet dostupnost kultury napříč regiony
1.1.2 Odstraňovat bariéry v přístupu ke kultuře
1.1.3 Zvýšit zapojení obyvatel do kulturních aktivit a tvorby
1.2 Posilovat celoživotní učení, kreativitu a mediální gramotnost
1.2.1 Podporovat kreativní vzdělávání nejen ve školách
1.2.2 Posilovat mediální a informační gramotnost společnosti
Priorita 3: Efektivní řízení a spolupráce v kultuře
3.2 (rozvoj znalostní a inovační základny)
3.2.1 Zintenzivnit propojení výzkumu a praxe
Strategický cíl 3.3 Zintenzivnit spolupráci
3.3.1 Posílit spolupráci mezi resorty
3.3.3 Posílit roli kultury v aktuálních společenských tématech.
Podmínky umělecké práce (Status umělce)
Zahájení konkrétních kroků ke zlepšení podmínek umělecké práce prostřednictvím bilaterálních jednání s MPSV a MSp jako prvního kroku k systémovému řešení, směřujícímu k vytvoření stabilního legislativního a institucionálního rámce reflektujícího specifika práce v kultuře, včetně sociálního zabezpečení, pracovněprávních vztahů a daňového nastavení. Dokončení revize katalogu prací do prosince 2026 jako součásti širšího rámce podmínek práce v kultuře, včetně vymezení profesí, standardů jejich odměňování a jejich ukotvení v pracovněprávní legislativě.odkazy k SKP 26+:
Priorita 2: Sebevědomý kulturní a kreativní sektor
Strategický cíl 2.2 Posílit pozici kultury na trhu práce
2.2.1 Zavést principy spravedlivého odměňování
2.2.2 Zlepšit podmínky pro pracovníky v kultuře
Implementace Státní kulturní politiky
Vytvoření plánu implementace Státní kulturní politiky v deklarovaném termínu (do června 2026), včetně zajištění její reálné aplikace v praxi a provázání na jednotlivé nástroje řízení a financování kultury. Důraz je kladen na to, aby implementace nebyla pouze formálním procesem, ale vedla k faktickým změnám v systému.Formulace silné, sdílené vize kultury, tedy jasně definovaných společných priorit a cílů, které bude možné prosazovat na úrovni vlády. Tato vize by měla sloužit jako sjednocující rámec pro jednotlivé aktéry sektoru a zároveň jako argumentační základ pro posilování postavení kultury v rámci veřejných politik.odkazy k SKP 26+:
Priorita 3: Efektivní řízení a spolupráce v kultuře
Strategický cíl 3.1 Zkvalitnit řízení kulturní politiky
3.1.1 Posílit plánování a rozhodování na základě dat
3.1.2 Metodicky podporovat kulturní plánování v regionech a na místní úrovni
Regionální dimenze kultury
Posílení rovnoměrnější podpory kultury v ČR prostřednictvím systematické spolupráce s regiony. To zahrnuje zohlednění specifických potřeb jednotlivých typů území a obyvatelstva, podporu místní kulturní infrastruktury a posilování role kultury v komunitním a sociálním rozvoji.Současně jde o nastavení efektivní koordinace mezi státem, kraji a obcemi, včetně provázání dotačních nástrojů a podpory mobility kulturních aktérů, tak aby byla zajištěna dostupnost kultury napříč celým územím a snižovány regionální disparity.odkazy k SKP 26+:
Priorita 1: Kultura jako přirozená součást života
Strategický cíl 1.1 Zvýšit dostupnost a přístupnost kultury
1.1.1 Rozvíjet dostupnost kultury napříč regiony
1.1.2 Odstraňovat bariéry v přístupu ke kultuře
