České divadlo Teatrologická společnost: Exkurze do knihovny Institutu Bohuslava Martinů s přednáškou Teatrologická společnost: Exkurze do knihovny Institutu Bohuslava Martinů s přednáškou
Zveme vás do knihovny Institutu Bohuslava Martinů, kde editorský tým představí výsledky kritické edice libret jevištních děl Bohuslava Martinů. V rámci přednášky vysvětlí ediční postupy a přiblíží komplexní problematiku vědecké revize textů oper a baletů tohoto hudebního génia. Představeny budou také digitální kopie rukopisů. Po přednášce bude následovat malá exkurze do místní knihovny.
28. května 2025 | 16.30 h | Institut Bohuslava Martinů, o.p.s. | Bořanovická 14, Praha 8 – Kobylisy, metro C Kobylisy, výstup Katastrální úřad
Přednáška
Dělat opravdové divadlo. Kritické vydání libret jevištních skladeb Bohuslava Martinů
Hudební divadlo představuje jednu z nejrozsáhlejších oblastí tvorby Bohuslava Martinů. Jeho prvním dokončeným pokusem v tomto směru byl balet Noc, H 89 (1913–1914), svou poslední operu Greek Passion, H 372 II, dokončil v lednu 1959. Započteme-li i dnes nezvěstná díla, vytvořil Martinů pro divadelní jeviště celkem 35 skladeb.
Za skladatelova života se bádání o jeho jevištní tvorbě takřka výhradně zaměřovalo na propagaci jeho osobnosti a díla a texty vznikaly v úzké součinnosti jejich autorů se skladatelem. Prvního a doposud jediného uceleného pojednání specializovaného na jevištní dílo Martinů a dokumenty a texty s ním spjaté včetně edice několika libret se ujal Miloš Šafránek ve své monografii Divadlo Bohuslava Martinů, vydané pouze v češtině v roce 1979.
Institutu Bohuslava Martinů se během čtvrt století heuristické práce podařilo vypátrat množství zásadních nových pramenů k jevištnímu dílu Martinů – různých jazykových verzí libret, synopsí, autografů partitur a klavírních výtahů a jejich reprodukcí. Výjimkou nejsou ani nálezy či vědecké rekonstrukce děl dříve zcela neznámých. Díky více než osmi tisícům zpracovaných dopisů v online katalogu Institutu Bohuslava Martinů je možné sledovat proces vzniku každého díla, jeho recepci a osud jeho notových zápisů, jejich reprodukcí a tisků do nejmenších detailů a na jejich základě se dopátrat k autorově verzi poslední ruky.
V rámci přednášky představíme právě dokončovanou monografii, která zpřístupní v angličtině odborně uvedené a komentované kritické vydání všech autorových libret, synopsí a komentářů vztahujících se k jeho jevištnímu dílu. Monografie bude obsahovat kritické edice libret všech jevištních děl Martinů (včetně děl nedokončených nebo nerealizovaných) ve všech jejich variantách v jazycích originálu a v případě jiných než anglických textů i v jejich novém, doslovném, nezpěvním anglickém překladu, dále jeho reflexe hudebního divadla, V tomto ohledu obohatí i mezinárodní muzikologické bádání, které nemá přístup k těmto textům ve světových jazycích a opírá se, až na naprosté výjimky, o nepřesná vydání nerespektující žádné akceptovatelné ediční zásady a stane se výchozím zdrojem informací o tomto tématu pro hudební a divadelní vědce, dramatiky, režiséry, dirigenty a v neposlední řadě i širokou mezinárodní veřejnost.
Součástí přednášky bude prezentace digitálních kopií rukopisů jevištních děl Bohuslava Martinů.
Po přednášce bude následovat malá exkurze do knihovny Institutu Bohuslava Martinů.
Přednášející:
Mgr. Aleš Březina, PhD. je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze a předsedou redakční rady Souborného vydání díla Bohuslava Martinů. V roce 1998 rekonstruoval první verzi Martinů opery Řecké pašije. V roce 2016 získal cenu Best Edition od Svazu německých hudebních vydavatelů za vydání Eposu o Gilgamešovi. V roce 2020 ocenila Grantová agentura české republiky (GAČR) projekt prvních pěti svazků Souborného vydání díla Bohuslava Martinů jako „jeden z pěti nejlepších vědeckých projektů roku“. K jeho nejnovějším publikacím patří Bedřich Smetana and European Opera, ed. Aleš Březina a Ivana Rentsch, Würzburg 2024, „Making Real Theatre“ Bohuslav Martinů’s Music Theatre, Part I: 1913–1937, ed. Aleš Březina a Ivana Rentsch, Würzburg v tisku) a kapitola o české filmové hudbě v knize Martina Nedbala, Kelly St. Pierre a Hany Vlhové-Wörnerové (eds.), A History of Music in the Czech Lands, Cambridge 2025).
Mgr. Kateřina Nová, PhD. vystudovala obory management v kultuře na Masarykově univerzitě a hudební vědu na Karlově univerzitě, kde také absolvovala doktorské studium. Absolvovala roční výzkumný pobyt v Indonésii či Kurz muzejní propedeutiky. V Institutu Bohuslava Martinů pracuje s přestávkami od roku 2005. V mezidobí působila v Národním muzeu – Muzeu Antonína Dvořáka na pozici kurátorky, později zástupkyně vedoucí a v poté jako vedoucí muzea. Věnuje se české hudbě 19. a 20. století, především osobnostem Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů, je také tajemnicí Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové.
Mgr. Natálie Krátká vystudovala hudební vědu na Karlově univerzitě a v rámci studijního programu Erasmus i na Universität Leipzig. Zároveň vystudovala sólový zpěv na Mezinárodní konzervatoři Praha (Martina Bauerová) a Konzervatoři Teplice(Barbora de Nunes – Cambraia). V Institutu Bohuslava Martinů působí jako pramenný výzkumník, nyní pracuje zejména na přípravě podkladů pro chystanou monografii Dělat opravdové divadlo. Dále se věnuje koncertní i pedagogické činnosti. Rovněž přispívá na hudební portálOpera Plus a píše odborné studie, například publikovala v Knihy a dějiny(Knihovna AV ČR) a v Martinů Revue.
