Zemřel Václav Cejpek 

Jeho erudice, rozhled, stejně jako umělecký vkus formoval řadu významných českých dramaturgů a režisérů. Jakkoli byl výsostným intelektuálem, vždy preferoval mimořádně lidský přístup ke studentům i pedagogům, ať již v pozici děkana, proděkana či vedoucího jednoho z režijně dramaturgických ateliérů. Kromě odborných kvalit jej charakterizovala zcela mimořádná míra laskavosti, a tak se není čemu divit, že patřil k nejoblíbenějším pedagogům Divadelní fakulty.  
Byl neméně laskavým a pracovitým rektorem Janáčkovy akademie múzických umění. Na prvním místě byli vždy studující, spolupráce a péče o rozvoj akademie. 

Upřímnou soustrast rodině, blízkým a všem, kterým byl inspirací a vzorem. 

prof. PhDr. Václav Cejpek 
(21. března 1953 Brno – 1.7.2026)

Jeho profesní dráha je spojena s městem Brnem, kde vystudoval na Filozofické fakultě dnešní Masarykovy univerzity obory divadelní věda a germanistika. Praktické zkušenosti začal sbírat během čtyř let v ostravské televizi, aby se poté vrátil do Brna. Zde, v tehdejším studiu Československé televize pracoval jako dramaturg a byl u zrodu několika pořadů, například Manéže Bolka Polívky nebo Divadélka pod věží s moderující Marii Rotterovou. S brněnským studiem Československé televize spolupracoval v letech 1983–1987. 

V letech 1987–2003 působil jako dramaturg dnešního Národního divadla Brno. Na profilaci této scény se podílel nejen realizací originálních dramaturgických linií, ale také prostřednictvím vlastních překladů dramatických textů z němčiny, např. děl G. E. Lessinga, P. Handkeho, F. Mitterera a dalších divadelních dramatizací a textových úprav. V jeho vlastní dramatizaci divadlo nastudovalo tituly jako např. Malý princ či Markéta Lazarová.  

Současně s působením v Národním divadle v Brně započal v roce 1990 svoji 33letou pedagogickou dráhu na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění. Ve své pedagogické činnosti se věnoval především oblasti divadelní dramaturgie a činoherní režie, dějinám světového divadla a teorii herecké tvorby. Byl školitelem studentů doktorského studia, vedoucím či oponentem mnoha závěrečných prací, absolventských rolí či projektů.  

Pro Divadelní fakultu byl cenným vedoucím Ateliéru režie a dramaturgie, v letech 1994–1996 proděkanem, od roku 1996 do roku 2002 děkanem. V roce 2000 byl jmenován profesorem. Činnost dramaturga v brněnském Národním divadle ukončil v roce 2003, kdy byl jmenován rektorem Janáčkovy akademie múzických umění a po sedmi letech rektorství působil dalších osm let jako prorektor pro studijní, pedagogickou a uměleckou činnost. Své působení na fakultě završil jako Garant studijního programu doktorských studií. V roce 2025 mu JAMU udělila titul emeritní profesor. 

Nejen pro výše zmíněné je laureátem Ceny města Brna 2014. Byl pedagogem, ke kterému se hlásí jeho absolventi – nejen významní čeští dramaturgové a režiséři, které, stejně jako své kolegy, formoval svým mimořádně lidským a vřelým přístupem.