31.03.2023 14:00

Dlouhý, Široký a Bystrozraký v Minoru

Poslední premiérou sezóny v divadle Minor bude v úterý 4. dubna Dlouhý, Široký a Bystrozraký režiséra a scénografa Roberta Smolíka. V klasické loutkové inscenaci se na Malé scéně představí pouze jedna herečka – Antonie Formanová, jejíž otec Petr Forman vytvořil pro Minor slavnou Klapzubovu jedenáctku, která vydržela na repertoáru divadla 15 sezón.

Někteří vaši kamarádi jsou možná trochu divní. Jeden je čahoun, jeden trochu širší, a ten třetí divně kouká. Ale jsou to kamarádi a pokud máte jít vysvobodit prince ze zakletí zlého černokněžníka, tak je určitě budete chtít vedle sebe.

Po Tramtárii, Hamletkovi a Princi na bílém koni se Minor tentokrát rozhodl pro tradiční pohádkovou předlohu a tradiční bude i základní rámec, tj. zmenšené kukátkové jeviště a loutky vedené jednou herečkou. K režii divadlo oslovilo známého loutkoherce, scénografa a pedagoga DAMU Roberta Smolíka, který si přizval ke spolupráci herečku Antonii Formanovou. Společně vytvořili klasickou, ale přesto hravou a originální pohádku.

„Při práci na téhle pohádce jsme se chtěli bavit. Klasická pohádka má výhodu i nevýhodu v tom, že ji každý zná, takže hra s tím, zda a jak překvapíme nebo jestli nezklameme očekávání je podstatou naší práce. Ale i my chceme mít v představení princeznu, prince, čaroděje, temné zakletí a na konci svatební hostinu. Tak to přeci má v pohádce být. Loutkové divadlo je nejsnazší způsob, jak stvořit svůj vlastní svět a v tom světě se může stát cokoliv. Proto ho mám rád,“ říká režisér Robert Smolík.

Chybět nebude ani autorská hudba, o kterou se postaraly Veronika Svobodová a Pia Achternkamp.

Robert Smolík (1977) vystudoval scénografii na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU, kde je od roku 2004 interním pedagogem a mezi lety 2011 a 2018 zde vedl kabinet scénografie. Od roku 2020 vede na KALD spolu s Denisou Václavovou svůj magisterský ateliér udržitelného divadla. Kromě scénografie se věnuje tvorbě loutek a mechanických objektů. Jako scénograf spolupracuje s profesionálními loutkovými divadly (Minor, Naivní divadlo Liberec a další). Za scénografii k inscenaci Bruncvík a lev divadla Minor získal v roce 2008 cenu na festivalu Skupova Plzeň. Mezi lety 2005 a 2018 se jeho divadelní tvorba soustředila na spolupráci se skupinou Buchty a loutky a především na výzkum a vývoj ne skupině Handa Gote. Aktuálně se věnuje práci ve skupině Škrobotník, Šlundra a Šibrová. Působí také jako výtvarník a aktivista v rodném městě Jičíně. Je držitelem mnoha ocenění za scénografie z festivalů Mateřinka a Skupova Plzeň.

www.minor.cz

 

Autor článku: Josef Horák

Dlouhý, Široký a Bystrozraký v Minoru

Inscenace

02.04.2026

Činoherní klub v inscenaci Radostný výlet spojí dvě aktovky Thorntona Wildera

Pomíjivost života ukazuje inscenace Radostný výlet, která bude mít v pátek 3. 4. premiéru v pražském Činoherním klubu. Režisér Ondřej Sokol ji pojal jako antiiluzivní divadlo a herci v něm pracují s postavou jako s tématem s cílem ukázat, v čem je divadlo neopakovatelné. Během představení sestávajícího ze dvou aktovek, které napsal ve 20. letech 20. století americký dramatik Thornton Wilder, se na jevišti odehraje několik lidských osudů.

02.04.2026

Horácké divadlo Jihlava představuje premiéry nadcházející sezóny 2026/2027

Horácké divadlo Jihlava vedle původní české tvorby nabídne v 87. sezóně také silnou literární předlohu, novou interpretaci klasiky, hudební komedii z blízké budoucnosti a známý muzikálový titul. Prvním z titulů nové sezóny bude Anna Pammer v režii Michala Zetela. Další položkou na repertoáru bude Bílá velryba Hermana Melvilla v režii Ondřeje Štefaňáka,

01.04.2026

Janáčkova opera Národního divadla Brno uvede poprvé Händelovu operu Agrippina

Zapomeňte na předvídatelné hrdiny, nastala éra antihrdinů. Jejich lži a intriky jsou v Händelově opeře Agrippina v hlavní roli. Čeho je Agrippina schopna, aby získala císařský trůn pro svého syna Nerona? Agrippina bude na brněnském jevišti uvedena poprvé, a to v již osvědčené spolupráci se skvělým barokním orchestrem Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse, v režii Martina Glasera, v poutavé scénografii Petra Vítka a s atraktivními kostýmy Martina Chocholouška.