Exotická Dvořákova Armida bude první letošní premiérou v DJKT
Nová operní inscenace Divadla J. K. Tyla je výsledkem mezinárodní spolupráce s prestižním festivalem v irském Wexfordu, kde byla představena 23. října 2022 v hudebním nastudování šéfdirigenta Norberta Baxy. Neprávem opomíjené Dvořákovo mistrovské dílo se do Plzně vrátí po dlouhých osmdesáti letech v režii Martina Otavy a přinese další výraznou příležitost pro představitelku titulní role Ivanu Veberovou. Plzeňská premiéra je naplánována na 28. ledna 2023 ve Velkém divadle.
Armida je poslední dokončené dílo českého skladatele Antonína Dvořáka. Vznikla na libreto Jaroslava Vrchlického podle známého eposu Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém (1850). Světová premiéra se odehrála 25. března 1904, tedy jen krátce před skladatelovou smrtí (1. května 1904). Dvořák na Armidě pracoval rok a půl a je to dílo zralého skladatele na vrcholu jeho tvůrčích sil, avšak i přes jeho nezpochybnitelnou uměleckou hodnotu je na jevištích uváděno zřídka. „Dvořákova Armida je plná vášně, citu, dramatického účinku a nových hudebních prvků – je to Dvořák, jak ho neznáme,“ zdůrazňuje šéf opery Jiří Petrdlík.
Děj vypráví milostný příběh rytíře Rinalda a kouzelnice Armidy, která během křížové výpravy sváděla a hubila křesťanské bojovníky. Do Rinalda se však zamilovala natolik, že se vzepřela příkazům svého otce, krále Damašku Hydraota i snoubence Ismena. Toto téma bylo v opeře, ale i v baletu zpracováno několikrát a stále autory i diváky oslovuje magickou silou i svou nadčasovostí.
„S operou Armida se nesetkávám zcela poprvé,“ říká představitelka titulní role Ivana Veberová. „Árii Armidy z prvního dějství ‚Za štíhlou gazelou‘ jsem studovala na konzervatoři. Díky současnému nastudování v DJKT mohu však poprvé vnímat tuto operu jako celek a jako zcela výjimečné Dvořákovo dílo. Opera oplývá řadou náročných partů všech hlavních rolí. Nejtěžší jak pro interprety, tak pro diváky bude vyrovnat se s básnicky květnatým archaickým, místy nesrozumitelným, přesto však krásným libretem Jaroslava Vrchlického.“
Rinaldem se v alternaci stanou Aleš Briscein a Jakub Pustina, Hydraota ztvární Jozef Benci nebo Jevhen Šokalo, Ismena, vládce Sýrie Andrij Charlamov. Dále se diváci mohou těšit na Tomáše Kořínka, Jakuba Hliněnského, Jiřího Brücklera, Dalibora Tolaše, Daniela Kfelíře, Radku Sehnoutkovou a další. Jozef Benci, Jan Hnyk, Josef Moravec a Josef Kovačič zpívali své role už ve Wexfordu, Libuše Santorisová, jež v Plzni nastudovala Armidu, se ve Wexfordu představila v roli Sirény. „Měli jsme štěstí, že se předzpívání operních sólistů za přítomnosti umělecké šéfky festivalu Rossety Cucchi konalo nejen v Londýně a Parmě, ale také u nás v Plzni. Z těchto konkurzů pak vzešlo obsazení sólistů do wexfordského nastudování,“ upozorňuje Norbert Baxa, jenž operu hudebně nastudoval jak ve Wexfordu, tak v Plzni. Scénu a kostýmy navrhl uznávaný scénograf Hartmut Schörghofer, který inscenaci ve Wexfordu i režíroval.
První ročník Wexfordského operní festivalu se uskutečnil již v roce 1951 a od té doby se zařadil mezi nejuznávanější operní festivaly ve světě. V roce 2017 byl porotou Mezinárodních operních cen ohodnocen jako nejlepší festival. Jeho cílem je přiblížit neprávem opomíjená díla, z nichž mnoho po uvedení na festivalu nachází své místo v repertoáru divadel. Festival tak dává nový život zapomenutým mistrovským dílům.
