Pátou premiérou jubilejní sezóny Činoherního studia bude Višňový sad
Na klasickou divadelní komedii Višňový sad Antona Pavloviče Čechova vsadila dramaturgie ústeckého Činoherního studia a uvede ji v neděli 27. února jako 5. premiéru 50. sezóny. Čechovův text v legendárním překladu Leoše Suchařípy, který vznikl v době jeho působení v Činoherním studiu, nastudoval režisér David Šiktanc a dramaturgyně Tereza Marečková. Vedle dvou hostujících herců do inscenace obsadili kompletní herecký soubor.
Sad je plný kvetoucích višní, je o ně třeba pečovat. Aby rostly a plodily. To už dnes ale nikdo neumí, říká prastarý komorník Firs. Už jsme zapomněli, jak sušit višně, navazovat hluboké vztahy a starat se o rodinný dům, aby nepropadl v exekuci.
„S Višňovým sadem se po více než deseti letech vracíme do světa her Antona Pavloviče Čechova, které zde – díky někdejší kultovní inscenaci Tří sester v režii Ivana Rajmonta – naprosto mimořádným způsobem rezonují. Višňový sad uvedeme v překladu Leoše Suchařípy – a tímto způsobem uctíme památku tohoto dlouholetého dramaturga a herce Činoherního studia. Sám za sebe jsem přesvědčený, že právě nyní skutečně nazrál čas k uvedení této hry, která vypráví o konci jedné epochy a strachu z nejasné budoucnosti,“ říká David Šiktanc, režisér inscenace. Dramaturgyně Tereza Marečková pak Davida Šiktance doplňuje: „V Čechovově lyrické komedii nejsou žádné hlavní a vedlejší postavy, všichni jsou aktéry jednoho navenek nenápadného děje. Pod jeho povrchem tiká čas. Žádné vedlejší postavy nejsou ani v naší realitě – každý do sadu něco přináší, něco zalívá a něco nechává ladem.“
„Zkušenost z pandemie a z ní povstávající vědomí, že svět je – i s ohledem na rozpadající se ekosystém – před změnou, kterou si v nejmenším neumíme představit, nám umožňuje přečíst Čechovův text nově, bez často akcentované nostalgie,“ přibližuje režisér David Šiktanc svůj pohled na kontext uvedení Višňového sadu v Činoherním studiu.
Na realizaci inscenace se podíleli „staří známí“ z ústeckého Činoheráku. Autorem scénografie je dlouholetý Šiktancův spolupracovník Jan Štěpánek, který už pracoval na inscenacích Pornografie, Homo Faber či Stepní vlk. Scénická hudba vznikla pod taktovkou Vladimíra Franze, ten v nedávné minulosti pro Činoherní studio složil hudbu k inscenacím Najal jsem si vraha či Stepní vlk. Kostýmy navrhla Zuzana Bambušek Krejzková, držitelka Českého lva a etablovaná výtvarnice, jež spolupracuje s předními českými divadelními scénami a filmaři.
David Šiktanc do Višňového sadu obsadil kompletní herecký soubor doplněný dvěma hosty – Janem Bidlasem, členem hereckého souboru Národního divadla, jenž už v ústeckém Činoheráku před několika lety působil, a herečkou Josefínou Voverkovou.
Více informací: https://cinoherak.cz/inscenace/sad
