Spielraum Kollektiv uvede premiéru inscenace Odkaz v Nové libeňské synagoze

Spielraum Kollektiv se ve své novince Odkaz věnuje tématu čekání na smrt a toho, co po člověku zůstane. Autorka konceptu a performerka Linda Straub se rozhodla inscenovat svůj vlastní pohřeb. Inspiruje jí její dvaadevadesátiletá babička a rozhovory s ní. Inscenace Odkaz měla předpremiéru na festivalu Venušiny dny, premiéra se uskuteční v Nové libeňské synagoze 28. a 29. května.

„Kdybych inscenovala pohřeb mé babičky před její smrtí, rodina by mě pravděpodobně zabila. O smrti se nemluví do té doby, než přijde. A nejlíp ani potom ne. Inscenuji proto raději svůj vlastní pohřeb. Role jsou rozdané. Rakev je moje. Vy jste hosté.“

Spielraum Kollektiv se v nové inscenaci Odkaz věnuje tématu stáří a umírání. Na inscenaci začala Linda pracovat s babičkou začátkem loňského roku. Různé verze zkušebního procesu byly uvedeny v rámci festivalu Vlnoplocha, ….příští vlně / next wave… a na festivalu Venušiny dny v divadle Venuše ve Švehlovce.

„Na tuto inscenaci jsem chtěla mít dostatek času a možnost podívat se na ni s odstupem. Hodně věcí se za ten rok změnilo. Začínali jsme s deseti lidmi na scéně a skončili u sóla. A i sólo prošlo svým nepředvídatelným vývojem.”

Stěžejní inspirací byla Lindina dvaadevadesátiletá babička, její názory a vzpomínky. „Byla jsem ráda za záminku se k ní zase dostat o něco blíž. Vždycky mě zajímala jako člověk a zajímal mě i její postoj ke smrti. Narozdíl od celé rodiny s ní byla naprosto smířená. Zajímá mě také tabuizace smrti – bojíme se jí, a proto máme strach o ní se starým člověkem mluvit, zamlouváme ji, a přitom starý člověk má často potřebu smrt komunikovat,“ říká autorka konceptu a performerka inscenace, Linda Straub.

Linda inscenuje svůj vlastní pohřeb a bere do hry tedy dualitu pohledu na smrt své babičky a pohledu sebe jako zástupkyně mladší střední generace, a to jak s poetikou, tak i s nadsázkou, drzostí a černým humorem. Babička už nemůže být naživo součástí představení. Spielraum Kollektiv proto experimentuje s možnostmi práce s audiovizuální nahrávkou, skrz kterou babička přes svou nepřítomnost na scéně takřka jedná.

Na inscenaci Linda spolupracovala s režisérem Husamem Abedem, dramaturgyní Tinkou Avramovou a choreografkou Veronikou Knytlovou. Light design vytvořil Patrik Sedlák, sound design připravil Myko a multifunkční kostým je dílem Barbory Burdové. Důležitou roli v sólové performanci hraje projekce Mathiase Strauba a animace Daniely Pasekové.

https://spielraumkollektiv.wixsite.com/