Ochotnické divadlo z Bohumína chystá premiéru s broadwayským razítkem

Ochotnické divadlo v Česku se stalo součástí kulturního dědictví UNESCO. A jeden takový poklad si už bezmála dvacet let hýčkáme i v našem městě. Amatérský divadelní soubor Boban přinese o víkendu premiéru nově nastudované komedie. Žádost zahrát si dílo žijícího amerického dramatika a spisovatele Joa DiPietra doputovala z Bohumína až na Broadway.

Komedie, která by měla přimět diváka i k zamyšlení nad nastavením mezigeneračních vztahů. To je aktuální novinka v repertoáru ochotníků Bobanu (Bohumínské bavidélko převážně nedělní). Představení s názvem „Famílie aneb potichu to neumím, jsem vášnivej“ v premiéře uvidí diváci kina K3 v sobotu 24. ledna. Jak už je u her Bobanu zvykem, sál je v předstihu vyprodán. Zájemci už ale mohou kupovat lístky na dubnovou (24. 4.) reprízu.

Ač amatéři s civilními profesemi, dokáží pánové a dámy z Bobanu v publiku vzbudit patřičné emoce, nejčastěji smích. „Na komedie se zaměřujeme a tvoří většinu našeho repertoáru, protože té tragédie je všude kolem nás dost,“ vysvětluje principál bohumínského souboru Lukáš Szebesta. Nejinak tomu bude i u aktuálně nastudovaného kousku, ačkoliv potřebné získání autorských práv se na chvíli proměnilo v drama. „Jedná se o dílo žijícího autora, kterému jsme museli odpovědět na řadu otázek. Třeba jak funguje náš soubor, jaká je kapacita sálu a podobně,“ líčí Lukáš Szebesta. Schvalovací proces probíhal až na Brodwayi a táhl se půl roku. Členové souboru ale natolik věřili ve šťastný konec, že už v té době pilně nacvičovali.

Laskavou komedii o hlučné italské „famílii“ si střihne šest členů z celkově zhruba dvacetičlenného ansámblu. Mezi nimi nebude chybět ani stálice souboru Pavla Skokanová, která už v Bobanu ztvárnila téměř dvacítku rolí. „Tahle patří k nejtěžším, co se týká množství nastudovaného textu. Ale zase se do ní dokážu snadno vcítit, protože ztělesňuji babičku, která se neustále starostlivě zajímá, kdo v místnosti má ještě hlad. I v reálu platí, že pravidelně a ráda vyvařuji vnoučatům,“ podotýká.

Zatímco některé hry si členové souboru režírují svépomocí, tentokrát sáhli po profesionálním vedení. „Zkusili jsme oslovit Juraje Čiernika z Národního divadla moravskoslezského a on k naší radosti přikývl. Zkoušky pod jeho vedením jsou jiné, hodně jsme se zabývali rozborem jednotlivých postav. Je to pro nás velká škola a obrovsky si vážíme každé chvíle, kterou nám věnuje,“ dodal Lukáš Szebesta.

Boban, který v uplynulých letech sbírá úspěchy nejen u domácího publika, ale i na divadelních přehlídkách, tak zase nabral další zkušenosti. Jak se projeví na prknech, to mohou diváci zkontrolovat při lednové premiéře, dubnové repríze či při chystaném podzimním představení v záblatské Sokolovně.

Úspěšný bohumínský ochotnický soubor brzy oslaví dvacet let existence. V roce 2007 se nápad na jeho vznik zrodil v hlavě současné kulturní tváře města – ředitele K3 Karla Balcara. „Tehdy jsem absolvoval výběrové řízení na současnou pozici. A tam jsem přišel s návrhem na založení ochotnického souboru. Přes počáteční skepsi se nápadu chytilo pár lidí a postupně ho rozvinulo do dnešní podoby,“ zavzpomínal Balcar. Za kulturou už se tak nemuselo nadále vyjíždět autobusy do Ostravy, s rozvojem zájezdových divadel a vznikem Bobanu byl Bohumín schopen generovat vlastní pestrou nabídku. A tento stav trvá ve městě dodnes.